Školní řád

 

Číslo jednací: SOU-Klap/269/2017
Vypracoval: Ing. Václav Hejda
Schválil ředitel školy:
Dne:
Ing. Václav Hejda
19.06.2017
Školská rada schválila dne: 26.06.2017
Účinnost ode dne: 04.09.2017
   
Změny ve směrnici jsou prováděny formou číslovaných písemných dodatků, které tvoří součást tohoto předpisu.

 

I.

Úvodní ustanovení

Školní řád Středního odborného učiliště, Praha – Radotín (dále jen školy) je vydán na základě ustanovení § 30 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (dále jen školský zákon), ve znění platných předpisů a dalších předpisů souvisejících. Je určen pro vnitřní potřebu a je závazný pro všechny zaměstnance školy, žáky školy a zákonné zástupce nezletilých žáků. Společným cílem všech je napomáhat každému žákovi v jeho individuálním rozvoji a zrání. Srozumitelný, smysluplný a všemi dodržovaný školní řád je základní podmínkou pro soužití ve škole a pro rozvíjení dobrých vzájemných vztahů.

 

II.

Každý pracovník školy, žák a jeho zákonný zástupce

  1. Je rovnoprávným členem společenství pedagogů, žáků a jejich zákonných zástupců tvořícím školu.
  2. Je svobodný do míry, ve které svojí činností neomezuje práva a odpovědnost ostatních.
  3. Je odpovědný za své jednání, které je ke všem členům společenství tolerantní, partnerské, naplněné vzájemnou úctou a respektem.
  4. Je odpovědný za vytváření dobrého partnerského vztahu a za otevřenou a důvěrnou vzájemnou komunikaci.

 

III.

Práva žáků

  1. Žáci mají právo:
    1. na vzdělávání a školské služby podle zákona;
    2. na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání;
    3. volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí;
    4. zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřením těchto samosprávných orgánů zabývat;
    5. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje;
    6. na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle zákona.
    7. v případě, že se žák cítí jakýmkoliv způsobem poškozován ze strany spolužáků, pedagogických a ostatních pracovníků školy, a je-li tato skutečnost prokazatelná, má nárok na vyšetření záležitosti a následná opatření vedoucí k nápravě situace.
  2. Žáci mají dále právo:
    1. předkládat oprávněné návrhy ke zkvalitnění činnosti školy;
    2. plně využívat materiální vybavení školy pro své další vzdělávání a výchovu;
    3. navštěvovat doučování a konzultace u pedagogických pracovníků;
    4. zúčastňovat se zájmové činnosti mimo školu, která však nesmí být na úkor plnění školních povinností;
    5. zúčastňovat se mimoškolních činností a akcí pořádaných školou .

 

IV.

Žák je povinen

  1. Docházet do školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin, týdenních plánů nebo pokynů pedagogických pracovníků a řádně se vzdělávat.
  2. Na začátku školního roku oznámit třídnímu učiteli adresu svého bydliště, případně i adresu svého přechodného bydliště, a rovněž svých zákonných zástupců včetně telefonního spojení. Každou změnu těchto údajů neprodleně oznamuje.
  3. Dodržovat školní a vnitřní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byl seznámen.
  4. Plnit pokyny pedagogických pracovníků školy, případně ostatních pracovníků školy, vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem školy.
  5. Chovat se slušně, přátelsky a ohleduplně ke spolužákům, být jim dobrým příkladem v chování, v kultuře vyjadřování a být si vědom následků  narušování občanského soužití.
  6. Neohrožovat zdraví a bezpečnost vlastní, spolužáků a všech pracovníků školy, dodržovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví a protipožární opatření.
  7. Prokazovat patřičnou úctu pedagogickým a ostatním pracovníkům školy.
  8. Přicházet do školy čistý, slušně a přiměřeně oblečen a upraven v souladu s předpisy BOZ. Ve vyhrazených prostorách se přezouvat do vhodné obuvi.
  9. Dodržovat vyučovací jednotku, při začátku vyučování musí být žák na svém místě v učebně nebo na pracovišti připraven k vyučování, během vyučovací doby nesmí tato místa opustit bez souhlasu vyučujícího.
  10. Přinášet do vyučování učebnice, sešity a ostatní školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů vyučujícího.
  11. Šetřit zařízení a ostatní majetek školy, chránit jej před poškozením a hospodárně zacházet se zapůjčenými učebními pomůckami a ochrannými prostředky (žák, popřípadě jeho zákonný zástupce, je povinen nahradit škodu způsobenou zejména svévolným poškozením inventáře a zařízení školy).
  12. Udržovat své místo v učebně, v šatně, na pracovišti a ve školní jídelně v čistotě a pořádku a pomáhat při udržování pořádku ve všech prostorách školy.
  13. Zacházet šetrně nejen s věcmi svými, ale i s věcmi svých spolužáků a všech pracovníků školy.
  14. Slušně a včas zdravit každého pracovníka školy, se kterým se daný den poprvé setká.
  15. Každému pracovníkovi školy slušně a pravdivě odpovědět na položenou otázku.
  16. Vystupovat ukázněně při všech akcích pořádaných školou a řídit se pokyny pedagogického dozoru.
  17. Před ukončením vzdělávání vyrovnat všechny závazky ke škole.
  18. Dodržovat následující zásady omlouvání nepřítomnosti:
    1. nemůže-li se žák zúčastnit vyučování nebo činností pořádaných školou z důvodů předem známých, předloží třídnímu učiteli žádost o uvolnění; o uvolnění nezletilého žáka žádá jeho zákonný zástupce; o uvolnění delší než jeden den rozhoduje ředitel školy; potřebuje-li žák na základě písemného požadavku zákonného zástupce žáka z vážných důvodů uvolnění z vyučování během dne, dovolí se:
      • vyučujícího, pokud jde pouze o jednu vyučovací hodinu,
      • třídního učitele, potřebuje-li se uvolnit z více  než jedné vyučovací hodiny (jeden den),
      • učitele OV, požaduje-li uvolnění na vyučovací den nebo jeho část;
    2. v případě reprezentace školy (sportovní, kulturní, společenská apod.) uvolňuje žáky ředitel školy;
    3. nemůže-li se žák zúčastnit z nepředvídaných důvodů vyučování, je povinen do tří kalendářních dnů oznámit škole důvod nepřítomnosti; za nezletilého žáka to oznámí jeho zákonný zástupce; po skončení absence je žák neprodleně povinen předložit třídnímu učiteli omluvenku, v níž je uveden důvod nepřítomnosti; omluvenka žáka musí být podepsána jeho zákonným zástupcem nebo osobou, která vůči zletilému žákovi plní vyživovací povinnost; nepřítomnost žáka lze omluvit jen při závažných důvodech; při nepřítomnosti žáka ze zdravotních důvodů delší než 3 dny nebo opakuje-li se krátkodobá nepřítomnost častěji, vyžaduje se lékařské potvrzení vždy;
    4. onemocní-li žák nebo se dostane do styku s infekční chorobou, oznámí to žák, u nezletilého žáka jeho zákonný zástupce, neprodleně řediteli školy; takový žák se může zúčastnit vyučování jen po rozhodnutí příslušného ošetřujícího lékaře.
  19. Zletilí žáci jsou dále povinni:
    1. informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích a jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání;
    2. dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem;
    3. oznamovat škole údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.
  20. Žák je povinen mimo školu dbát zásad občanského soužití a společenského chování při všech příležitostech, nepoškozovat svým chováním na veřejnosti dobré jméno školy.

 

V.

Žákům je zakázáno

  1. Kouřit (včetně používání elektronických cigaret, vodních dýmek apod.) v prostorách školy, na pracovištích praktického vyučování, na všech akcích pořádaných školou a v bezprostředním okolí areálu školy.
  2. Donášet, požívat a přechovávat alkoholické nápoje a jiné látky poškozující zdraví, což platí i pro zletilé žáky, v prostorách školy, na pracovištích praktického vyučování a při všech akcích pořádaných školou.
  3. Nosit do školy bez závažných důvodů větší peněžní částky nebo cennější předměty nebo takové předměty, které by rozptylovaly pozornost žáků nebo byly nebezpečné pro život a zdraví (např. zbraně, výbušniny, chemikálie apod.).
  4. Při vyučování vyrušovat a zabývat se činnostmi, které nejsou předmětem vyučování, používat mobilní telefon.
  5. Při vyučování konzumovat potraviny a nápoje včetně jejich odkládání na lavice, pracovní desky stolů a ostatní místa, která k tomu nejsou přímo vyhrazena.
  6. Opouštět svévolně budovu školy nebo pracoviště odborného výcviku během vyučování. O přestávkách a ve volných hodinách se žáci zdržují ve vymezených prostorách určených ředitelem školy.
  7. Nosit symboly propagující a podporující hnutí směřující k potlačování práv a svobod občanů.
  8. Vjíždět a parkovat motorovými vozidly v areálu školy.
  9. Duševně nebo fyzicky terorizovat ostatní spolužáky a pracovníky školy a vyžadovat na nich pod pohrůžkou různé služby, předměty, popřípadě peníze.
  10. Nošení návykových látek do školního prostředí (včetně konzumace), či příchod nebo pobyt ve škole pod vlivem návykových látek.
  11. Opatření školy v souvislosti s porušováním školního řádu pro požívání, distribuci, přechovávání návykových látek (drogy, alkohol):
    1. v případě podezření na distribuci těchto látek má škola právo přivolat Policii ČR za účelem dalšího šetření;
    2. v případě absencí žáka z důvodu užívání těchto látek má škola právo žáka ze školy vyloučit;
    3. v případě držení těchto látek má škola právo žáka podmíněně vyloučit ze školy;
    4. v případě nezájmu žáka o výuku (spánek, ignorace apod.) má škola právo přivolat zákonného zástupce za účelem převzetí žáka; u zletilého žáka má pedagogický pracovník právo žáka vykázat z vyučování a následně navrhnout potrestání žáka;
    5. v případě neplnění povinností v důsledku požívání návykových látek má škola právo oznámit tyto skutečnosti sociálnímu odboru příslušného úřadu;
    6. v případě důvodného podezření, že je žák pod vlivem návykových látek, má škola právo provést orientační test na přítomnost těchto látek; u nezletilých žáků je vždy informován zákonný zástupce žáka, a v případě, že test je pozitivní nechá zákonný zástupce žáka vyšetřit lékařem a škole předloží výsledek tohoto vyšetření.

 

VI.

Práva zákonných zástupců žáků

  1. Zákonný zástupce žáka má právo:
    1. na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka;
    2. volit a být volen do školské rady;
    3. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována patřičná pozornost;
    4. na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle zákona.
  2. Na informace podle odstavce 1 písm. a) mají v případě zletilých žáků právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost.
  3. Jednat s kterýmkoliv zaměstnancem školy o záležitostech, souvisejících se vzděláním a dalšími činnostmi svého dítěte či svěřence, které jsou v jeho kompetenci.

 

VII.

Povinnosti zákonných zástupců žáků

  1. Zajistit, aby žák docházel řádně do školy.
  2. Na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednávání závažných otázek týkajících se výchovy a vzdělávání žáka.
  3. Informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.
  4. Dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem.
  5. Oznamovat škole údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.
  6. Průběžně sledovat údaje žáka o průběhu jeho vzdělávání, vedené v elektronickém evidenčním programu a vhodně na ně reagovat.
  7. Vhodně reagovat na písemná sdělení školy, případně jejich převzetí potvrdit svým podpisem.

 

VIII.

Práva zaměstnanců školy

  1. Udělovat žákovi pokyny související s výchovou a vzděláváním a s jeho působením ve škole.
  2. Vyžádat si od žáka údaje k jeho osobě (jméno, třídu, jméno třídního učitele nebo vyučujícího apod.)

 

IX.

Povinnosti zaměstnanců školy

  1. Slušně odpovědět na pozdrav žáka.
  2. Zajišťovat vzdělávání a výchovu žáků v souladu se školním vzdělávacím programem, případně platnými učebními dokumenty.
  3. Pozorně vyslechnout dotaz, přání či stížnost kteréhokoliv žáka, vhodným způsobem na ně odpovědět a zachovat důvěrnost informací.
  4. Poskytovat žákům pozitivní atmosféru, úctu a pocit významnosti jejich podnětů.
  5. Připravovat žáky k odpovědnému životu, vést je k porozumění, snášenlivosti, toleranci a respektu k rovnoprávnosti.
  6. Povzbuzovat žáky k aktivní spoluúčasti na dění ve škole a umožnit ji i žákům handicapovaným.
  7. Umožňovat žákům volbu v rozhodnutích a hledání vhodného řešení vzniklých situací a problémů.
  8. Na požádání zákonného zástupce nezletilého žáka s ním projednat, v rámci svých kompetencí,  jakoukoli záležitost týkající se žáka a školy.

 

X.

Další pokyny

  1. Se svými záležitostmi se žáci obracejí především na svého třídního učitele, dále na příslušného pedagogického pracovníka, ředitele školy nebo jeho zástupce, případně na ostatní zaměstnance školy.
  2. Administrativní a finanční záležitosti si žáci vyřizují mimo dobu vyučování u třídního učitele, případně v kanceláři školy.
  3. Není dovoleno vyvolávat žáky během vyučování ze třídy, dílen a pracovišť. Výjimku povoluje ředitel školy.
  4. Návštěvy žáků cizími osobami jsou povoleny jen o přestávkách po předchozím ohlášení na vrátnici a v sekretariátu ředitele školy.
  5. Další podrobnosti o chování žáků jsou uvedeny v provozním řádu školy, případně provozních řádech jednotlivých pracovišť.

 

XI.

Závěrečná ustanovení

  1. Součástí tohoto školního řádu jsou následující přílohy:
    1. klasifikační řád – příloha č. 1;
    2. ustanovení pro teoretické vyučování – příloha č. 2;
    3. ustanovení pro praktické vyučování – příloha č. 3;
    4. ustanovení pro školní stravování – příloha č. 4;
    5. zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků – příloha č. 5; viz. Metodický pokyn MŠMT č.j. 37 014/2005-25 ze dne 22. prosince 2005.
  2. Se školním řádem musí být prokazatelně seznámeni všichni žáci, zákonní zástupci nezletilých žáků a zaměstnanci školy při nástupu do školy. Za seznámení odpovídají třídní učitelé, u zaměstnanců odpovídá ředitel školy.
  3. Tento školní řád ruší platnost školního řádu č.j. SOU383/2014 ze dne 20.10.2014.
  4. Tento školní řád nabývá účinnosti dnem 04.09.2017.

 

V Praze dne 19. června 2017

Ing. Václav Hejda v.r.
ředitel školy      


Příloha školního řádu č. 1

K l a s i f i k a č n í   ř á d

 

I.

Obecná kritéria pro hodnocení žáků

  1. Při klasifikaci výsledků vzdělávání ve vyučovacích předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
    1. ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů a schopnost vyjádřit je;
    2. kvalita a rozsah získaných praktických dovedností;
    3. schopnost vykonávat požadované intelektuální a motorické dovednosti;
    4. schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů;
    5. schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech;
    6. kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost;
    7. aktivita v přístupu k zadaným úkolům a činnostem, zájem o ně a vztah k nim;
    8. přesnost, výstižnost a odborná a jazyková správnost ústního a písemného projevu;
    9. kvalita a množství výsledků činností;
    10. osvojení účinných metod samostatného studia.

 

II.

Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků

  1. Proces vzdělávání a chování žáků se hodnotí průběžně (dílčí výsledky a projevy) a celkově (souhrnné výsledky za pololetí).
  2. Při hodnocení je třeba uplatňovat přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákům.
  3. Hodnocení musí být jednoznačné a srozumitelné, všestranné a v souladu s předem stanovenými kritérii.
  4. Podklady k pololetní klasifikaci se získávají průběžně, vyučující dbají na to, aby byly písemné zkoušky rozvrženy rovnoměrně v klasifikačním období tak, aby žáci nebyli zbytečně přetěžováni.
  5. Výsledná klasifikace na vysvědčení není aritmetickým průměrem známek za klasifikační období. Součástí klasifikace je i hodnocení práce žáka při vyučovacích hodinách a při domácí přípravě.

 

III.

Způsoby získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

  1. Podklady pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
    1. soustavným sledováním chování a výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování;
    2. různými druhy zkoušek (písemnou, ústní, praktickou, grafickou, pohybovou), didaktickými testy;
    3. hodnocením výkonů žáka při praktickém vyučování, při praktických cvičeních, výcvikových kurzech apod.;
    4. konzultacemi s ostatními učiteli a výjimečně i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáků se specifickými poruchami učení a trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi;
  2. Učitel je povinen vést průkaznou evidenci o každé klasifikaci žáka – denně zapisovat známky do evidenčního programu.
  3. Žák musí být z vyučovacího předmětu s dvouhodinovou a nižší týdenní dotací vyzkoušen nejméně třikrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně. U předmětů s tříhodinovou a vyšší týdenní dotací vyzkoušen přiměřeně vícekrát, z toho nejméně dvakrát ústně za každé pololetí. Tato zásada neplatí při klasifikaci odborného výcviku. Z vyučovacího předmětu odborný výcvik musí být žák klasifikován dvakrát v každém týdnu, na smluvních pracovištích minimálně jedenkrát v každém měsíci (zpravidla na konci měsíce).
  4. Písemné kontrolní práce stanovené vzdělávacím programem (nebo tématickým plánem) oznámí vyučující žákům alespoň 7 dnů předem.
  5. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a prací. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě.
  6. Všechny písemné a grafické práce, které byly klasifikovány, musí být žákům předloženy k nahlédnutí zároveň s oznámením výsledku hodnocení.
  7. U žáků se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie apod.) klade učitel důraz na ten druh projevu (písemný, ústní apod.), ve kterém má žák předpoklady podat lepší výkon a při klasifikaci nezohledňuje počet chyb, ale počet jevů, které žák zvládl.

 

IV.

Stupnice hodnocení

  1. Výsledky vzdělávání se klasifikují podle této stupnice:
    1. stupeň 1 (výborný)žák bezpečně ovládá učivo, samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky a bezpečně ovládá postupy a způsoby práce. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku, hospodárně využívá suroviny, materiál a energie a vzorně obsluhuje stroje, pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Žák je schopen samostatné a tvořivé práce.
    2. stupeň 2 (chvalitebný)žák ovládá učivo. Samostatně a produktivně, popř. s menší pomocí učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla správná bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku, při hospodárném využívání surovin, materiálu a energie se dopouští drobných chyb. Stroje, přístroje, nářadí, měřidla a pomůcky obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Žák dokáže samostatně, ale méně zručně pracovat.
    3. stupeň 3 (dobrý)žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaného učiva mezery. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Má problémy si zorganizovat vlastní práci, je méně samostatný, jeho projev je často ovlivněn okolím nebo podnětem učitele. Ústní i písemný projev není vždy správný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho činností. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. K obsluze a údržbě strojů, přístrojů, nářadí, měřidel, pomůcek a k hospodárnému využívání surovin, materiálů a energií musí být částečně podněcován. Žák rozumí látce, je schopen samostatně pracovat podle návodu učitele.
    4. stupeň 4 (dostatečný)žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojených poznatků závažné mezery. Ve vzdělávacích činnostech je málo pohotový a má větší nedostatky. Osvojené znalosti a dovednosti uplatňuje se závažnými chybami. Zorganizovat si vlastní práci je schopen pouze s pomocí učitele, je nesamostatný, málokdy prokazuje píli, snahu a vzdělávací aktivitu. Jeho ústní a písemný projev má zpravidla vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci a v praktických činnostech i při volbě postupů se dopouští větších chyb. Méně dbá o pořádek na pracovišti, porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálu a energií. V obsluze a údržbě strojů, nářadí, měřidel, pomůcek a přístrojů se dopouští závažných nedostatků. Při samostatné práci má velké těžkosti.
    5. stupeň 5 (nedostatečný)žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Znalosti a dovednosti nedokáže uplatňovat ani s podněty učitele, případně se při jejich aplikaci vyskytují velmi závažné chyby. Je nesamostatný, zpravidla neprokazuje píli, jeho snaha je minimální nebo krátkodobá. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Žák neprojevuje zájem o práci ani vztah k ní. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálu a energie. V obsluze a údržbě strojů, zařízení, nářadí, pomůcek, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Nedokáže samostatně pracovat.

 

V.

Klasifikace v předmětu tělesná výchova

  1. Klasifikací se hodnotí všechny změny v dosahovaných výsledcích učení žáků v těchto okruzích:
    1. tělesná zdatnost a pohybová výkonnost;
    2. osvojení vědomostí, pohybových dovedností a návyků;
    3. postoje žáka k pohybové aktivitě;
    4. psychomotorické zvláštnosti a intelektuální schopnosti.
  2. Průběžné další hodnocení probíhá podle těchto hledisek:
    1. posouzení, do jaké míry žák správně a přesně splnil danou pohybovou činnost a jakých výkonů dosahoval v jednotlivých výkonnostních testech;
    2. které kladné nebo záporné tělesné, duševní a charakterové vlastnosti žák při plnění úkolů projevoval, zda byl houževnatý, vytrvalý a snaživý, soustředěný, iniciativní nebo pasivní, lhostejný či bez zájmu, dále se přihlíží k samostatnosti a estetickému projevu;
    3. uplatnění individuálního přístupu učitele k možnostem žáka, zvláště se přihlíží k zlepšení výkonnosti během školního roku;
    4. zohledňuje se, zda se žák aktivně zapojuje do sportovního dění ve škole (např. se hodnotí účast v reprezentačních družstvech školy, na různých sportovních kurzech a na mezitřídních turnajích apod.) a jak žák dodržuje pravidla bezpečnosti práce i ostatní organizační pokyny vyučujících.
  3. Při výsledné klasifikaci se přihlíží ke všem uvedeným hlediskům.

VI.

Klasifikace předmětu odborný výcvik

  1. Při klasifikaci ve vyučovacím předmětu odborný výcvik v souladu s požadavky vzdělávacího programu (učebních osnov) se hodnotí:
    1. vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem;
    2. osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce;
    3. využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech;
    4. aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech;
    5. kvalita výsledků činnosti;
    6. organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti;
    7. dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí;
    8. hospodárné využívání surovin, materiálů energie, překonávání překážek v práci;
    9. obsluha a údržba strojů, zařízení, pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
  2. Při výsledné klasifikaci se žák hodnotí podle všech výše uvedených bodů.

 

VII.

Hodnocení chování žáků

  1. Hodnocení chování žáka v denní formě vzdělání se provádí klasifikací podle této stupnice:
    1. stupeň 1 (velmi dobré)chování žáka je v souladu s právními a morálními normami, se školním řádem, případně pouze s ojedinělými přestupky proti školnímu řádu, které se neopakují;
    2. stupeň 2 (uspokojivé)chování žáka je v souladu s právními i morálními normami, opakují se drobné přestupky proti školnímu řádu, které neustanou ani po napomenutí nebo důtce třídního učitele nebo učitele odborného výcviku, nebo chování se závažnějším přestoupením školního řádu, neomluvená absence, opakované pozdní příchody;
    3. stupeň 3 (neuspokojivé)chování žáka je v rozporu s právními nebo morálními normami, s opakovanými závažnými přestupky školního řádu, které neustanou ani po důtce třídního učitele, učitele odborného výcviku nebo důtce ředitele školy, časté pozdní příchody, neomluvená absence většího rozsahu, nebo je-li žákovi uděleno podmíněné vyloučení ze školy.
  2. Klasifikaci chování žáka navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, v odůvodněných případech i s ostatními učiteli. Schvaluje ji ředitel školy po projednání v pedagogické radě.
  3. Chování se klasifikuje podle toho, jak žák dodržuje pravidla chování a školní řád.
  4. Hodnocení chování žáka v jednom klasifikačním období nemá vliv na klasifikaci chování v dalším klasifikačním období.
  5. Udělení 2. a 3. stupně z chování se zdůvodní v katalogovém listu žáka.

 

VIII.

Společná ustanovení pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování

  1. Na konci každého pololetí se vydá žákovi vysvědčení, za první pololetí lze vydat žákovi výpis z vysvědčení.
  2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací.
  3. Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen“;
  4. Pokud je žák z některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn“;
  5. Celkové hodnocení se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
    1. prospěl(a) s vyznamenánímnení-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných vyučovacích předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré;
    2. prospěl(a) není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný;
    3. neprospěl(a) je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí;
    4. nehodnocen(a) – pokud žáka není možno hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.
  6. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných vyučovacích předmětů stanovených vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.
  7. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl
  8. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
  9. Žák, který má na konci prvního nebo druhého pololetí ve vyučovacím předmětu absenci:
  • 40% a více z celkového počtu odučených hodin, je vždy hodnocen v náhradním termínu;
  • od 20% do 40% z celkového počtu odučených hodin, může být hodnocen v náhradním termínu na základě rozhodnutí příslušného vyučujícího.

Náhradní termín hodnocení se uvede žákovi do výpisu z vysvědčení.

  1. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se prokazatelně o hodnocení dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad.

 

IX.

Komisionální zkoušky

  1. Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
    1. koná-li opravné zkoušky;
    2. koná-li komisionální přezkoušení.
  2. Komisionální zkoušku podle odstavce 1 může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.
  1. Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a) může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne se ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy.
  2. Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušku, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní je na přístupném místě ve škole.

 

X.

Opravné zkoušky

  1. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných vyučovacích předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.
  2. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby náhradního termínu opravné zkoušky navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.
  3. U žáka, konajícího opravnou zkoušku z předmětu, v němž byl i v prvním pololetí příslušného školního roku klasifikován stupněm nedostatečný, je předmětem opravné zkoušky učivo předepsané vzdělávacím programem pro celý ročník.
  4. Výsledné hodnocení žáka po opravné zkoušce se nestanoví pouze podle výsledku opravné zkoušky, ale přihlíží se i k podkladům, které vyučující získal v průběhu celého klasifikačního období.

 

XI.

Výchovná opatření

  1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.
  2. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin, za vzornou reprezentaci školy nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
  3. Třídní učitel nebo učitel odborného výcviku může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu za výrazný projev školní iniciativy, za reprezentaci školy a za déletrvající úspěšnou práci.
    Při zaviněném porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit některé z těchto kázeňských opatření:
    a.  napomenutí třídního učitele nebo učitele odborného výcviku;

    b.  důtka třídního učitele nebo učitele odborného výcviku;
    c.  důtka ředitele školy;
    d.  podmíněné vyloučení žáka ze školy;
    e.  vyloučení žáka ze školy.

  4. Napomenutí třídního učitele (učitele odborného výcviku) a důtku třídního učitele (učitele odborného výcviku) uděluje příslušný pedagogický pracovník, bezprostředně po prohřešku žáka, kdykoli v průběhu školního roku. Kázeňská opatření uvedená v bodě 4. písm. c) až e) jsou zpravidla udělena po projednání ve výchovné komisi školy a na její návrh.
  5. Třídní učitel nebo učitel odborného výcviku neprodleně oznámí uložení důtky řediteli školy.
  6. V případě zvláště závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem ředitel školy vyloučí žáka ze školy.
  7. Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy nebo vůči ostatním žákům se považují za zvláště závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.
  8. Dopustí-li se žák jednání podle bodu 7., oznámí ředitel školy tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jde-li o nezletilého, a státnímu zastupitelství do následujícího pracovního dne poté, co se o tom dozvěděl.
  9. V případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem může ředitel školy rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.
    Závažné zaviněné porušení povinností je každé jednání žáka školy, ať již konání nebo opomenutí, které hrubým způsobem porušuje povinnosti žáka stanovené tímto školním řádem nebo školským zákonem, a to zejména:
    1. žák se dopustí hrubých slovních nebo fyzických útoků vůči zaměstnancům školy nebo vůči ostatním žákům;
    2. žák porušil povinnost řádně docházet do školy, a nebyly doloženy důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovených tímto školním řádem na nejméně 35 vyučovacích hodin;
    3. držení, rozšiřování a užívání návykových látek (drogy, alkohol, apod.) v prostorách školy i mimo školu při činnostech organizovaných školou;
    4. úmyslné poškození majetku školy nebo majetku třetí osoby, umístněného v prostorách školy se souhlasem ředitele školy, se škodou převyšující částku cca. 2.000,- Kč;
    5. jiné společensky velmi nebezpečné přestupky a trestné činy.
  10. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení výchovného opatření a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka.
  11. Informace o udělení výchovného opatření se zaznamenává do dokumentace školy.

V Praze dne 19. června 2017

Ing. Václav Hejda
ředitel školy   


                                                                                                          Příloha školního řádu č. 2

U s t a n o v e n í   p r o   t e o r e t i c k é   v y u č o v á n í

 

 

I.

Povinnosti žáků při teoretickém vyučování

  1. Při vyučování, v době přestávek a v době pobytu v prostorách školy se řídí školním řádem a pokyny pedagogických, případně ostatních zaměstnanců školy.
  2. Teoretické vyučování začíná zpravidla v 8:00 hod. Do budovy školy přicházejí žáci minimálně 5 minut před zahájením vyučování tak, aby při zvonění oznamující začátek hodiny byl každý žák na svém místě v učebně.
  3. Při vstupu do budovy školy odkládá žák obuv a svrchní oděv na určená místa, v budově školy používá vhodné přezůvky, jako přezůvky nelze používat sportovní obuv. Peníze a cenné předměty si žák ponechává u sebe a je za plně zodpovědný.
  4. Na hodiny tělesné výchovy žák bere s sebou cvičební úbor a převléká se v šatně tělocvičny. V tělocvičně smí používat pouze sálovou sportovní obuv. Cenné předměty odevzdá do úschovy učiteli tělesné výchovy.
  5. Žákům je zakázáno:
    1. sedat a stoupat na lavice a okenní parapety, stoupat na židle;
    2. házet různými předměty;
    3. přenášet židle;
    4. jakýmkoliv způsobem poškozovat malbu, tabule, nástěnky a ostatní zařízení;
    5. ponechávat rozsvíceno více než nejnutnější počet svítidel;
    6. setrvávat v cizí učebně;
    7. opouštět během vyučování a krátkých přestávek budovu školy.
  6. Před každým odchodem z učebny a po ukončení vyučování před odchodem ze školy odstraní každý žák všechny předměty (včetně odpadků) z lavice a přilehlých uliček, odpadky odstraní do odpadkového koše v učebně, tříděný odpad (plastové lahve prázdné) do nádob umístněných na chodbě. V učebně, kde již nebude vyučování, zasunou šetrně židle do lavic (úklidová poloha).
  7. Po chodbách a schodištích se pohybují žáci klidně a bez překotného spěchu.
  8. V případě jakéhokoliv úrazu během vyučování nebo o přestávce, neprodleně hlásí žák tuto skutečnost vyučujícímu nebo pedagogickému pracovníkovi konající dozor.
  9. Při vstupu či odchodu pedagogického pracovníka nebo jiné dospělé osoby do učebny, žáci vstanou.
  10. V době velkých přestávek se žáci zdržují mimo budovu školy, ve školní jídelně nebo ve venkovních prostorách mezi budovou školy a školní jídelnou.

 

II.

Žákovské služby

  1. Hlavní služba – do této služby jsou určováni nejschopnější žáci 3. ročníků za účelem dodržování pořádku ve školní budově. Je zpravidla dvoučlenná a určuje ji třídní učitel. Plní tyto úkoly:
    1. činnost zahajuje každý den před vyučováním a ukončuje po skončení poslední hodiny výuky za přítomností učitele konajícího pedagogický dohled;
    2. kontroluje činnost třídních služeb o přestávkách, zjednává nápravu nedostatků;
    3. kontroluje pořádek v botníku a v prostorách odkládání svršků a tašek;
    4. na svačinu a oběd odchází po odchodu všech žáků a uzavírá školní budovu;
    5. zabezpečuje uzavření vchodových dveří do budovy školy na konci přestávek, dbá na pořádek v prostorách WC;
    6. koná další úkoly podle pokynů učitele konajícího pedagogický dohled;
    7. třídní služby a ostatní žáci jsou podřízeni jejím pokynům ve smyslu výše uvedených bodů;
    8. neuposlechnutí pokynů hlásí učiteli konajícímu dohled;
    9. žáci konající hlavní službu mají přednost při výdeji stravy před ostatními žáky, nejsou určováni do služeb v jídelně nebo třídě.
  1. Třídní služba - je zpravidla dvoučlenná, určovaná třídním učitelem k zabezpečení pořádku ve třídě před vyučováním, v době přestávek a po vyučování. Plní tyto úkoly:
    1. vyučujícím je nápomocna k zajištění pomůcek na vyučování, dbá na čistotu tabule a pořádek ve třídě;
    2. je plně podřízena hlavní službě a učiteli konajícímu pedagogický dohled;
    3. na začátku každé vyučovací hodiny informuje vyučujícího o přítomnosti (nepřítomnosti) žáků;
    4. zajišťuje větrání učebny;
    5. před odchodem žáků z učebny kontroluje, zda po zemi nebo v lavicích nejsou věci žáků a odpadky, kontroluje uzavření oken, vodovodu a zhasne světla. Každý žák je povinen provést na pokyn služby odstranění závad.
    6. hlásí vyučujícímu závady, které na malbě, nábytku, oknech nebo jiném zařízení zjistí;
    7. hlásí zástupci ředitele pro teoretické vyučování nebo pověřenému učiteli, jestliže se vyučující nedostaví do učebny do 5 minut po zazvonění;
    8. dále jedná dle pokynů třídního učitele a ostatních vyučujících, v případě nebezpečí poškození zdraví žáků nebo majetku školy zajišťuje rychlé opatření vedoucí k nápravě a neprodleně informuje nejbližšího pracovníka školy.
  1. Služba v jídelně – je zpravidla dvoučlenná, určovaná třídním učitelem k zajištění pořádku ve školní jídelně. Plní tyto úkoly:
    1. v době svačiny a oběda zajišťuje pořádek při výdeji stravy, na stravu dochází samostatně, při výdeji stravy má přednost před ostatními žáky;
    2. při plnění úkolů je podřízena učiteli konajícímu pedagogický dohled ve školní jídelně, činnost provádí průběžně, je včas na vyučování.

 

V Praze dne 19. června 2017

Ing. Václav Hejda
ředitel školy   


Příloha školního řádu č. 3

U s t a n o v e n í     p r o   p r a k t i c k é   v y u č o v á n í

 

I.

Organizace vyučování

  1. Praktické vyučování se realizuje v předmětu odborný výcvik.
  2. Odborný výcvik je spolu s odbornými předměty základem odborné přípravy žáků na povolání, v něm získávají vědomosti a hlavně dovednosti, návyky a praktické zkušenosti potřebné pro výkon budoucího povolání.
  3. Odborný výcvik se uskutečňuje ve škole nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu (dále jen smluvní pracoviště). Odborný výcvik uskutečňovaný ve škole nebo na některých smluvních pracovištích (školních závodech) vyučuje učitel odborného výcviku, procvičování dovedností na smluvních pracovištích se provádí za vedení a dozoru instruktorů. Instruktor vede současně nejvýše 6 žáků.
  4. Vyučovací jednotkou odborného výcviku je vyučovací den, jehož délka je stanovena školským zákonem, zákoníkem práce a předpisy souvisejícími.
  5. Žák je povinen nastoupit na pracoviště odborného výcviku podle harmonogramu střídání skupin nebo podle pokynů učitele odborného výcviku, nejpozději 5 minut před začátkem vyučování, řádně ustrojen v určeném pracovním oděvu a obuvi.
  6. V průběhu vyučovacího dne jsou zařazeny dvě patnáctiminutové přestávky na svačinu a oběd, podle denního řádu odborného výcviku. Žáci konající odborný výcvik na smluvních pracovištích, mají přestávky shodně s jejich zaměstnanci v souladu s ustanovením zákoníku práce.
  7. Před odchodem na svačinu a oběd si všichni žáci řádně umyjí ruce, shromáždí se v určeném prostoru a celá skupina (třída) odchází do školní jídelny a zpět pod vedením učitele odborného výcviku.
  8. Pokyn k ukončení práce na pracovišti dává učitel odborného výcviku (instruktor). Na jeho pokyn žáci uklidí pracoviště, stroje, nástroje, nářadí a pomůcky. Kontrolu pořádku provede učitel odborného výcviku se žákem konajícím službu nebo instruktor.
  9. Po ukončení úklidu nastoupí skupina a učitel odborného výcviku zhodnotí průběh vyučovacího dne a výsledky práce jednotlivých žáků.
  10. Odměňování žáků za produktivní činnost se provádí podle pokynu vydaného ředitelem školy.

 

II.

Povinnosti žáků při odborném výcviku

  1. Dodržovat předpisy o ochraně zdraví a bezpečnosti práce, hygienické a požární předpisy, předpisy o ochraně životního prostředí, používat osobní ochranné prostředky, dodržovat ustanovení školního řádu a řadu jednotlivých pracovišť, důsledně se řídit denním řádem odborného výcviku a pokyny učitele odborného výcviku nebo instruktora.
  2. Používat určený pracovní oděv a obuv, udržovat je v čistotě a nepoškozeném stavu.
  3. Při pozdním příchodu na pracoviště je žák povinen se omluvit učiteli odborného výcviku nebo instruktorovi.
  4. Vstupovat do šaten jen před začátkem vyučování a po jeho skončení. V průběhu vyučovacího dne smí do šaten vstupovat jen se souhlasem učitele odborného výcviku.
  5. Před začátkem učebního dne odloží žák v šatně nebo k učiteli odborného výcviku všechny osobní věci (mobilní telefony apod.), které nesouvisí přímo s vyučováním.
  6. Před zahájením práce zkontrolovat stav strojů, nástroju a zařízení po stránce bezpečnosti a úplnosti. Zjištěné závady ihned hlásí příslušnému učiteli odborného výcviku nebo instruktorovi. Rovněž tak hlásí vzniklé závady během učebního dne.
  7. V případě jakéhokoliv úrazu během vyučovacího dne nebo o přestávce neprodleně hlásí žák tuto skutečnost učiteli odborného výcviku.
  8. Při instruktážích a praktických ukázkách žák sleduje pozorně výklad učitele odborného výcviku. Jestliže nerozumí nebo nepochopil některé úkony, je jeho povinností to oznámit učiteli odborného výcviku, který s ním provede doplňkovou instruktáž
  9. Pečuje zodpovědně o přidělený stroj, nástroj, nářadí a zařízení. Po ukončení práce zapůjčené věci vždy vrací na určené místo.
  10. Žák, popřípadě jeho zákonný zástupce, je povinen nahradit škodu, která vznikne ztrátou, úmyslným poškozením nebo hrubou nedbalostí, na inventáři a zřízení pracoviště, případně majetku zákazníků.
  11. Dokončenou práci je žák povinen neprodleně předat učiteli odborného výcviku nebo instruktorovi a požádat o přidělení další práce.
  12. Hospodárně využívat suroviny, materiál a energie.
  13. Při používání komunikací v areálu školy musí dbát zvýšené opatrnosti.
  14. Používat pouze sociální zařízení určené pro odborný výcvik.
  15. Žákům je zakázáno:
    1. házet různými předměty;
    2. jakýmkoliv způsobem poškozovat malbu, tabule, nástěnky a ostatní zařízení pracoviště;
    3. ponechávat rozsvíceno více než nejnutnější počet svítidel;
    4. konat jiné činnosti než ty, které mu byly učitelem odborného výcviku nebo instruktorem přiděleny;
    5. setrvávat na jiném pracovišti, než na které byl přidělen;
    6. opouštět během vyučovacího dne bez svolení učitele odborného výcviku nebo instruktora pracoviště;
    7. v průběhu učebního dne mít při sobě osobní věci, které přímo nesouvisí s vyučováním.

 

III.

Povinnosti žákovské služby

  1. Službu konajícího žáka určuje učitel odborného výcviku na týden nebo delší období.
  2. Organizuje včasný nástup celé skupiny k zahájení, závěrečnému hodnocení a ukončení vyučovacího dne a informuje učitele odborného výcviku a stavu a přítomnosti (nepřítomnosti) žáků.
  3. Vyzvedne klíče od šatny u učitele odborného výcviku a doprovází žáka do šatny v případě jeho pozdního příchodu nebo dřívějšího odchodu z vyučování.
  4. Dbá pokynů učitele odborného výcviku a napomáhá mu při udržování pořádku a kázně žáků.
  5. Dohlíží na úklid pracoviště před ukončením vyučovacího dne a kontroluje pořádek na pracovišti.
  6. Pomáhá učiteli odborného výcviku při zabezpečení disciplinovaného odchodu skupiny do umývárny a šatny.

 

V Praze dne 19. června 2017

Ing. Václav Hejda
ředitel školy


Příloha školního řádu č. 4

U s t a n o v e n í   p r o   š k o l n í   s t r a v o v á n í

 

I.

Úvodní ustanovení

  1. Školní jídelna je nedílnou součástí školy. Za její provoz zodpovídá vedoucí školní jídelny, která je podřízena zástupci ředitele pro ekonomický úsek.
  2. Školní jídelna zajišťuje školní stravování pro žáky školy a závodní stravování pro zaměstnance školy.
  3. Školní stravování se řídí vyhláškou č. 107 /2005 Sb. o školním stravování, závodní stravování vyhláškou č. 84/2005 Sb. o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávními celky.
  4. Konkrétní výše finančního limitu na nákup potravin a výše finančních částek, kterou hradí strávníci za odebrané jídlo, jsou stanoveny pokynem ředitele školy.
  5. Úkolem pracovníků školní jídelny je připravit a vydat teplou stravu, nápoje a popř. další doplňky k hlavnímu jídlu v předepsaném množství a kvalitě ve dnech školního vyučování, případně i v ostatní dny určené ředitelem školy.

 

II.

Organizace provozu stravování

  1. Každý žák školy má právo ve dnech školního vyučování denně odebrat jeden oběd. Každý zaměstnanec školy, pokud jeho přítomnost v práci během dne trvá alespoň 3 hodiny, má právo na jeden oběd denně za sníženou úhradu ve výši stanovené pokynem ředitele školy.
  2. Žák, který nebyl přítomen na vyučování, nemá tento den nárok na odebrání oběda. Výjimkou je první den neplánované nepřítomnosti žáka ve škole.
  3. Jídla podávaná v rámci školního a závodního stravování konzumují strávníci ve školní jídelně. Výjimkou je první den neplánované nepřítomnosti žáka ve škole, v tomto případě mohou rodiče žáka jídlo odebrat do přinesené nádoby.
  4. Žáci a zaměstnanci se přihlašují ke stravování u vedoucí školní jídelny, minimálně jeden den předem.
  5. Žák přihlášený ke školnímu stravování uhradí zálohu na stravu a osobní čip, ve výši stanovené příslušným pokynem ředitele školy. Záloha je žákovi (zákonnému zástupci nezletilého žáka) vyúčtována na konci školního roku, případně dříve, pokud se rozhodne stravování ukončit. Záloha za osobní čip je vrácena poté, kdy žák osobní čip funkční a nepoškozený vrátí.
  6. Odhlášení oběda lze učinit minimálně den předem do 15:00 hodin osobně, telefonicky nebo e-mailem u vedoucí školní jídelny.
  7. Žáci nebo zákonní zástupci nezletilých žáků provádějí úhradu stravného po skončení měsíce, nejpozději do 12-tého dne následujícího měsíce. Stravné se hradí v hotovosti u vedoucí školní jídelny nebo bezhotovostní platbou na účet školy po dohodě s vedoucí školní jídelny. U bezhotovostní platby se provádí vyúčtování 1x ročně (nejpozději do 31.8.).
  8. K odběru stravy se přihlašují strávníci osobním čipem, pokud strávník čip nemá nebo jeho přihlášení nebylo akceptováno, strava mu nebude vydána. V případě ztráty nebo poškození osobního čipu je povinen každý strávník tuto skutečnost neprodleně ohlásit vedoucí školní jídelny. Poté mu bude po uhrazení patřičné finanční částky vydán nový osobní čip.
  9. Svrchní oděv si strávníci odkládají na věšáky.
  10. Výdej stravy – na začátku výdejního pultu si strávník odebere tác a příbor, osobním čipem se zaregistruje k odběru stravy, je-li registrace akceptována, vydá mu kuchařka stravu, sám si nalije čaj. Po jídle tác s nádobím odnese k okénku na použité nádobí, nádobí odloží do okénka na určená místa, tác odloží na připravený vozík.
  1. Strávníci jsou povinni se řídit pokyny vedoucí školní jídelny, kuchařek a učitele konajícího pedagogický dohled.
  2. Ve školní jídelně jsou strávníci povinni se chovat tiše, ohleduplně a v souladu s hygienickými a společenskými pravidly chování při stolování.
  3. Případné připomínky k provozu školní jídelny předkládají strávníci nebo zákonní zástupci nezletilých žáků k vedoucí školní jídelny, zástupci ředitele pro ekonomický úsek nebo řediteli školy (dle závažnosti).
  4. Mimořádný úklid jídelny (rozbité nádobí, rozlitý čaj apod.) zajišťuje strávník, který danou událost způsobil ve spolupráci s příslušnou pracovnicí kuchyně.
  5. Za vyrovnání stolů a židlí a jejich čistotu zodpovídají během výdejní doby určené žákovské služby.
  6. Na nástěnce školní jídelny je vyvěšen jídelníček na celý kalendářní týden, který sestavuje vedoucí školní jídelny a schvaluje zástupce ředitele pro ekonomický úsek. Jídelníček na další týden vyvěšuje vedoucí školní jídelny nejpozději do 9:00 hodin posledního pracovního dne v týdnu. 


 

V Praze dne 19. června 2017

Ing. Václav Hejda
ředitel školy

 


Příloha školního řádu č. 5

 

Z a j i š ť o v á n í   b e z p e č n o s t i   a   o c h r a n y   z d r a v í  ž á k ů

 

 

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 – Malá Strana

 

V Praze dne 22. prosince 2005
Č.j.: 37 014/2005-25

 

 

Metodický pokyn

k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy

 

Úvodní ustanovení

 

     Pro bezpečnost a ochranu zdraví při výchově a vzdělávání dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních má výkon dozoru[1] nad činností dětí, žáků a studentů mimořádný význam. Konkrétní úkoly a podrobnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví a v jejich rámci i úkoly dohledu nad dětmi, žáky a studenty škol a školských zařízení stanoví pro jednotlivé typy škol a školských zařízení obecně platné právní předpisy.

     Cílem metodického pokynu je zdůraznit klíčová ustanovení těchto předpisů a doporučit způsob postupu  při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při výchově a vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen „žák“) ve školách a školských zařízeních.

Čl. 1

Předmět a rozsah úpravy

     (1) Tento metodický pokyn stanoví postupy vedoucí k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve školách a školských zařízeních (dále jen „škola“).

     (2) Tento metodický pokyn je určen pro právnické osoby vykonávající činnost škol zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Podpůrně jej mohou užívat i ostatní školy zapsané do školského rejstříku a poskytovatelé služeb souvisejících se vzděláváním a výchovou.

Čl. 2

Předcházení rizikům

     (1) Školy zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a výchově (dále jen „vzdělávání“), činnostech s ním přímo souvisejících a při poskytování školských služeb.[2] K zabezpečení tohoto úkolu škola přijímá na základě vyhledávání, posuzování a zhodnocování rizik spojených s  činnostmi a prostředím opatření k prevenci rizik.[3] Při stanovení konkrétních opatření bere v úvahu zejména možné ohrožení žáků při vzdělávání v jednotlivých předmětech, při přesunech žáků v rámci školního vzdělávání a při účasti žáků školy na různých akcích pořádaných školou. Zároveň přihlíží k věku žáků, jejich schopnostem, fyzické a duševní vyspělosti a zdravotnímu stavu.

    (2) Škola podle školního vzdělávacího programu, zpracovaného na základě příslušného rámcového vzdělávacího programu, seznamuje žáky s nebezpečím ohrožujícím jejich zdraví tak, aby bylo dosaženo klíčových kompetencí vztahujících se k ochraně zdraví žáků a jejich bezpečnosti. Tyto klíčové kompetence jsou vytvářeny na základě vzdělávacího obsahu - očekávaných výstupů a účelně zvoleného učiva. Ve školním vzdělávacím programu je ochrana a bezpečnost zdraví součástí výchovy ke zdravému životnímu stylu a zdraví člověka, chápanému jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody.  Jedná se o nadpředmětové téma, jehož součástí je mimo jiné dopravní výchova, ochrana člověka za mimořádných událostí, problematika první pomoci a úrazů, prevence sociálně patologických jevů, ochrana před sexuálním zneužíváním atp.

     (3) Školy jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.[4] Rámcové vzdělávací programy stanoví kromě konkrétních cílů, formy, délky a povinného obsahu vzdělávání i podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.[5]

     (4) Ředitel školy vydá školní řád; ředitel školského zařízení vnitřní řád.[6] Školní řád a vnitřní řád upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců a podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí. Školní řád nebo vnitřní řád zveřejní ředitel na přístupném místě ve škole, prokazatelným způsobem s ním seznámí zaměstnance a žáky školy a informuje o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce nezletilých žáků.

Čl. 3

Povinnosti žáků

Žáci jsou povinni na úseku zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zejména

  1. dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, [7]
  2. plnit pokyny zaměstnanců škol vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.

Čl. 4

Omezení pro činnost žáků

     (1) Pokud školy při vzdělávání žáků organizují praktické vyučování, praktickou přípravu, případně jiné práce, mohou mladistvé žáky zaměstnávat pouze činnostmi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji a poskytují jim při práci zvýšenou péči.[8]

         (2) Na žáky se při praktickém vyučování a při praktické přípravě vztahují ustanovení zákoníku práce[9], která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

     (3) Školy dodržují zákazy prací a pracovišť platné pro ženy a zákazy prací mladistvým[10] a podmínky, za nichž mohou mladiství tyto práce výjimečně konat z důvodu přípravy na povolání.[11]

Čl. 5

Zdravotní předpoklady

     (1) Školy se řídí ustanoveními zvláštních předpisů, jež se týkají zjišťování zdravotního stavu žáků a jejich zdravotní způsobilosti pro příslušný obor vzdělání.

     (2) Pro účast na některých vzdělávacích činnostech školy, například na škole v přírodě, sportovních a tělovýchovných akcích, výuce plavání nebo lyžařském výcviku, se vyžaduje zdravotní způsobilost,[12] kterou posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro děti a dorost. Praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje, v posudku dále uvede, zda se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.

     (3) Zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci jsou povinni informovat školu[13] o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání nebo na účast na akcích podle odstavce 2.

      (4) Změny zdravotního stavu, ke kterým dojde v průběhu vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a které mohou mít vliv na zapojení žáka do prováděných činností, oznamují žáci okamžitě příslušnému pedagogickému pracovníkovi.

Čl. 6

Uvolňování žáků z vyučování

     (1) Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Konkrétní podmínky, za nichž lze uvolnit z vyučování žáka, stanoví školní řád.

     (2) Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.

     (3) Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání žákyni z důvodu těhotenství a mateřství, jestliže praktické vyučování nebo praktická příprava probíhá na pracovištích nebo spočívá v pracích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu podle zvláštních právních předpisů, nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně.[14]

Čl. 7

Osobní ochranné pracovní prostředky

     Osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen “ochranné prostředky“) se žákům poskytují při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech, pokud to vyžaduje ochrana jejich života a zdraví.[15] Škola je žákům poskytuje podle vlastního seznamu, zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovišti. Škola dbá, aby ochranné prostředky byly v použitelném stavu, a kontroluje jejich užívání.

Čl. 8

První pomoc a ošetření

     (1) Škola a osoba, na jejímž pracovišti se uskutečňuje praktické vyučování nebo praktická příprava, zajistí, aby byly vytvořeny podmínky pro včasné poskytnutí první pomoci[16] a lékařského ošetření při úrazech a náhlých onemocněních. Odpovídá za vhodné rozmístění lékárniček první pomoci s potřebným vybavením.[17]  Rovněž zajistí, aby se zásadami poskytování první pomoci byli seznámeni žáci a všichni zaměstnanci školy. Na vhodných místech umístí seznam telefonních čísel zdravotnických zařízení včetně zdravotnických zařízení zajišťujících dopravu raněných, nemocných a rodiček. O provedených opatřeních informuje kromě pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců školy i žáky.

     (2) Podle závažnosti úrazu a s ohledem na věk zraněného žáka, případně další okolnosti, zajistí  škola jeho doprovod do zdravotnického zařízení a zpět nebo domů, popřípadě do školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči. O události a provedených opatřeních informuje neprodleně zákonného zástupce žáka. Doprovodem může být pouze zletilá osoba, osoba plně způsobilá k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole.

     (3) Opatření k zajištění první pomoci provede škola i při školních akcích konaných mimo školu.

     (4) Rozsah vybavení prostředky pro poskytnutí první pomoci při zotavovací akci stanovuje zvláštní právní předpis.[18]

Čl. 9

Poučení žáků

     (1) Škola zajistí, aby žáci byli poučeni o možném ohrožení zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichž se účastní při vzdělávání nebo v přímé souvislosti s ním. Žáky zároveň seznámí s konkrétními pokyny, právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků[19] a se zásadami bezpečného chování, s možnými riziky a odpovídajícími následnými opatřeními, se kterými se mohou žáci setkat ve škole, jejím okolí a při činnostech mimo školu (například nebezpečí od neznámých lidí, nebezpečí násilí a šikany,[20] nálezy nebezpečných předmětů apod.). Dále žáky seznámí s ustanoveními předpisů a pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, pokud se vztahují na příslušnou činnost, akci nebo pracoviště a průběžně také s ustanoveními školního řádu, vnitřního řádu, řádů dílen, laboratoří, odborných pracoven, sportovních zařízení, tělocvičen a hřišť a jiných pracovišť a s dalšími opatřeními školy, jež mohou mít bezpečnostně preventivní význam.

     (2) Dokladem o provedeném poučení je záznam poučení (např.: v třídní knize), přílohou je osnova poučení. Pokud to stanoví předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, nebo je-li to odůvodněno rizikem činnosti, budou znalosti žáků ověřeny.

     (3) Žáky, kteří nebyli v době poučení přítomni, je třeba v nejbližším vhodném termínu poučit. Ve složitějších případech, zejména při seznámení se s obsahem důležitých předpisů, pokynů a norem o bezpečnosti technických zařízení, se pořídí zápis podepsaný žáky, z něhož lze podle potřeby zjistit konkrétní obsah provedeného poučení.

Čl. 10

Dozor nad žáky

     (1) Školy jsou povinny vykonávat podle zvláštních předpisů nad nezletilými žáky náležitý dohled.[21] Kromě bezpečnostních hledisek zajišťují pedagogičtí pracovníci při dohledu nad žáky také výchovné působení (dále jen “dozor“),[22] a to v zájmu předcházení škodám na zdraví, majetku a životním prostředí. O zajištění náležitého dozoru rozhoduje ředitel školy.[23] Vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména k vykonávané činnosti, věku žáků a jejich rozumovému rozvoji (vyspělosti), dopravním a jiným rizikům. Ředitel školy pověří dozorem pedagogického pracovníka, stanoví rozvrh dozoru nad žáky a vyvěsí ho na takovém místě, aby bylo možno při kontrolní činnosti snadno rozpoznat, který pedagogický pracovník dozor koná.

     (2) Pedagogický pracovník koná dozor nad žáky ve škole před vyučováním, po vyučování, o přestávkách mezi dvěma vyučovacími hodinami, podle potřeby při přechodu žáků z jedné budovy školy do druhé budovy školy, do školní jídelny, školní družiny apod. Při zajišťování dozoru nad žáky se postupuje podle rozvrhu dozoru. Jestliže ředitel školy povolí žákům pobyt ve škole před vyučováním, mezi dopoledním a odpoledním vyučováním nebo po vyučování, zabezpečí jejich dozor.  Dozor ve škole začíná nejméně 20 minut před začátkem dopoledního a 15 minut před začátkem odpoledního vyučování a končí odchodem žáků ze školy po skončeném vyučování.

     (3) Zajištění dozoru nad žáky – strávníky v zařízení školního stravování přísluší vždy té právnické osobě, která vykonává činnost zařízení školního stravování. Způsob, jakým tento dohled bude zajištěn, je na rozhodnutí ředitele tohoto zařízení školního stravování.

     (4) Při akcích konaných mimo školu, kdy místem pro shromáždění žáků není škola, začíná dozor 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dozor končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí škola nejméně jeden den před konáním akce, buď zákonným zástupcům žáků, nebo přímo zletilým žákům.

     (5) Podle rozhodnutí ředitele školy mohou dozor konat vedle pedagogických pracovníků i jiné osoby, které jsou zletilé, plně způsobilé k právním úkonům a jsou v pracovněprávním vztahu ke škole. Tyto osoby musí být řádně poučeny o povinnostech dozoru a ředitel školy o tomto poučení provede písemný záznam, který osoba pověřená dozorem podepíše.

     (6) Pedagogičtí pracovníci vykonávají podle pokynů ředitele dozor i mimo školu, např. při praktickém vyučování, při praktické přípravě, při kurzech, exkurzích a jiných činnostech vyplývajících ze školních vzdělávacích programů, při účasti na soutěžích, přehlídkách popřípadě při jejich přípravě a na jiných akcích organizovaných školou.

      (7) Při akcích konaných mimo školu, kdy jsou jejich účastníci ubytováni v objektech jiných osob, dodržují žáci předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a předpisy o požární ochraně platné v těchto objektech. Žáci dodržují stanovený režim dne a pokyny vydané pro dobu nočního klidu. Za seznámení žáků s těmito pokyny a za kontrolu jejich dodržování odpovídá vedoucí akce nebo jím určený pedagogický pracovník. Vedoucí akce rozhodne o způsobu provádění dohledu v době nočního klidu.

     (8) Kromě ustanovení uvedených v tomto metodickém pokynu, jež mohou souviset s výkonem dozoru, existují ještě další zvláštní ustanovení v právních předpisech nebo ve vzdělávacích programech: například ustanovení o dělení tříd na skupiny, nebo jiná ustanovení o poměru mezi počtem žáků a počtem dozírajících osob, případně ustanovení podrobněji určující způsob výkonu dozoru.[24]

Čl. 11

 Zvláštní pravidla při některých činnostech

     (1) Kromě obecných zásad úrazové prevence jsou při některých činnostech dodržována další zvláštní pravidla. Je tomu tak zejména při výuce některých odborných předmětů se zvýšeným rizikem ohrožení zdraví a života, při praktickém vyučování, praktické přípravě při výuce tělesné výchovy, koupání, výuce plavání, lyžařském výcviku, sportovních a turistických akcích. Ve všech takových případech klade škola zvýšený důraz na dodržování pokynů, právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, pokynů a zásad úrazové prevence pedagogickými pracovníky i žáky. Důsledně je vyžadováno ukázněné chování žáků. Žák musí mít k dispozici svůj průkaz zdravotní pojišťovny nebo jeho kopii.

     (2) Při pohybových a sportovních činnostech (míčové hry apod.) se účastníci řídí ustanoveními o bezpečnosti obsaženými v pravidlech pro příslušnou pohybovou činnost, danou věkovou skupinu a jejich modifikaci pro dané prostorové podmínky školy a ustanoveními soutěžních řádů daných sportů.  

     (3) Při praktickém vyučování, praktické přípravě, sportovních a jiných činnostech, kde je zvýšená možnost ohrožení zdraví, se žáci řídí pokyny vyučujícího. Vyučující nedovolí, aby se žák bez odložení nebo bez zabezpečení proti možnosti zranění a zachycení ozdobných a jiných pro činnost nevhodných a nebezpečných předmětů účastnil příslušné činnosti. Těmito ozdobnými, pro činnost nevhodnými a nebezpečnými předměty jsou například náramky, hodinky, náušnice, pearcing, náhrdelníky, prsteny ozdobné kroužky aj. Žáci tyto předměty odkládají na určená místa, způsob zajištění předmětů stanoví ředitel ve školním řádu.

     (4) Žáci používají pracovní oděv nebo cvičební úbor a obuv a mají výstroj podle druhu vykonávané činnosti a podle pokynů učitele, který dodržování tohoto požadavku kontroluje. Žák musí mít cvičební úbor, pracovní oděv a obuv v řádném a použitelném stavu.

Čl. 12

Praktické vyučování a praktická příprava

     (1) Při praktickém vyučování a praktické přípravě musí být pracoviště a jeho vybavení, včetně výrobních a pracovních prostředků a zařízení, v nezávadném stavu a musí odpovídat požadavkům předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.[25] Musí být dodržovány předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci[26], hygienické předpisy[27] a jiné právní předpisy (např. upravující dělení tříd na skupiny).[28] Žákům jsou na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek činnosti podle potřeby přidělovány ochranné prostředky.

     (2) Pokud se praktické vyučování a praktická příprava uskutečňuje u jiné právnické nebo fyzické osoby, musí být ve smlouvě,[29] kterou o tom škola s touto osobou písemně uzavírá, obsažena mimo jiné i ustanovení o opatřeních k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, poskytování ochranných prostředků, ochranných nápojů, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků apod. Právnická nebo fyzická osoba je povinna zajistit žákům bezpečnost a ochranu zdraví při pracovní činnosti ve stejném rozsahu, jako tomu je u vlastních zaměstnanců, s přihlédnutím k jejich věku, fyzickému a rozumovému rozvoji.

Čl. 13

Tělesná výchova

     Při výuce tělesné výchovy dodržuje škola platné rámcové vzdělávací programy a didaktické zásady. Bezpečnost žáků při tělesné výchově zajišťuje pedagogický pracovník po celou dobu vyučování. Ve výjimečných případech pedagogický pracovník výuku dočasně přeruší a zajistí dozor zletilou osobou, která je plně způsobilá k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole. Vydává jasné, přesné a žákům srozumitelné povely a pokyny, kontroluje bezpečnost a funkčnost tělocvičného nářadí a náčiní před zahájením výuky. Přihlíží zejména k fyzické vyspělosti žáků, k jejich věku a předchozím zkušenostem. Při pohybových činnostech v přírodních podmínkách je třeba volit terén a překážky úměrné věku, klimatickým podmínkám, rozumovému a fyzickému vývoji s přihlédnutím ke kvalitě výzbroje a výstroje žáků. K zařazení sportovních odvětví, která nejsou podrobně rozvedeny ve školských vzdělávacích programech, musí mít pedagogický pracovník povolení ředitele školy a dodržovat bezpečnostní pravidla i metodické postupy pro danou věkovou kategorii platné v  oblasti školního nebo svazového sportu.

Čl. 14

Výuka plavání

     (1) Výuka plavání se uskutečňuje v zařízeních k tomu určených. Ředitel školy musí ověřit dodržování hygienických podmínek ze strany zařízení určeného pro výuku plavání, odbornou úroveň poskytované výuky, podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany žáků. Při plavecké výuce se třída na základní škole dělí na skupiny, každou skupinu vede jeden vyučující.  Nejvyšší počet žáků-plavců ve skupině je 15, žáků-neplavců 10. Pro žáky škol a tříd samostatně určených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se počet řídí zvláštním předpisem.[30] Pedagogický pracovník má přehled o celém prostoru výuky a všech žácích, kteří se výuky účastní. Pedagogický pracovník pravidelně provádí v průběhu výuky překontrolování počtu žáků. Totéž se provádí při jejím zakončení.

     (2) Vyučující pedagogický pracovník věnuje zvláštní péči neplavcům. Jejich výcvik se provádí podle možnosti odděleně v bazénu s odpovídající hloubkou vody.

     (3) Odpovědnost za bezpečnost žáků při výuce plavání, která je realizována mimo školu, nesou pedagogičtí pracovníci, kteří žáky na výuku plavání doprovázejí.

     (4) Za bezpečnost žáků při plavecké výuce ve školách, do doby jejich předání pedagogickým pracovníkům, jež vedou výuku, odpovídají pedagogičtí pracovníci, kteří žáky na plaveckou výuku doprovázejí. Doprovázející pedagogický pracovník je přítomen po celou dobu výuky. V dohodách uzavíraných o využívání cizích zařízení k plavecké výuce je nutno upravit ve smyslu těchto zásad podrobně povinnosti zaměstnanců zúčastněných stran, týkající se jejich odpovědnosti za bezpečnost žáků.

     (5) Pokud v  celém průběhu výuky nemůže být zachován náležitý přehled o všech jeho žácích (účastnících), pedagogický pracovník plaveckou výuku přeruší.

Čl. 15

Lyžařský výcvik

     (1) Lyžařský výcvik je veden pedagogickými pracovníky, kteří odpovídají za činnost instruktorů. Jejich kvalifikaci si ověří ředitel školy. Práci instruktorů řídí vedoucí kurzu určený ředitelem školy, který též schvaluje plán výcviku. Vedoucí kurzu před odjezdem na lyžařský výcvik upozorní na nutnost seřízení bezpečnostního vázání lyží. Žáci prokáží seřízení bezpečnostního vázání lyží potvrzením servisu, popř. čestným prohlášením zákonných zástupců nebo svým v případě zletilých žáků.

     (2) Za řádnou organizační přípravu kurzu odpovídá jeho vedoucí. Zajišťuje vhodný objekt, dopravu, poučení žáků o předpisech a pokynech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků. Při realizaci kurzu řídí činnost jednotlivých pracovníků, dbá na dodržování stanoveného programu praktické i teoretické části kurzu.

     (3) Doporučuje se, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí žáci předložili před odjezdem prohlášení o tom, že je žák zdravý a ve stavu schopném absolvovat lyžařský výcvik.

     (4) Před odjezdem na kurz se doporučuje sjednat pojistnou smlouvu s pojišťovnou. (Jednorázové úrazové připojištění žáků, pojištění z odpovědnosti za škodu vzniklou při výkonu povolání.)

     (5) Účastníci kurzu jsou povinni dodržovat předpisy a pokyny vedoucí k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví, včetně pravidel bezpečného pohybu na sjezdových a běžeckých tratích. U žáků se při lyžařském výcviku na základě zhodnocení rizik doporučuje používání lyžařských ochranných přileb.

     (6) Žáci jsou rozděleni do družstev podle své výkonnosti a zdravotního stavu. Při rozřazení do družstev se nevyžaduje od úplných začátečníků předvedení výkonu, který by byl nad jejich síly, ale zařadí se přímo do družstva.  Tato hlediska jsou dodržována i v průběhu výcviku, při výběru místa výcviku, zvláště též na sjezdových tratích a za ztížených podmínek, na zledovatělém povrchu, za snížené viditelnosti a podobně. Družstvo má nejvýše 15 členů, u žáků se zdravotním postižením se počet snižuje vzhledem k charakteru postižení žáků a dalším okolnostem.[31]

     (7) Péči o zdraví účastníků je povinen zajistit vedoucí kurzu nebo instruktor, který má pro tuto práci potřebné předpoklady, znalosti a případně i kvalifikaci. Účastní-li se kurzu více než 30 žáků do 15 let, je potřebné ustanovit zdravotníka; podrobnosti upravuje zvláštní předpis.[32]

     (8) Zpravidla třetí den lyžařského kurzu se doporučuje z hlediska zdravotního zařadit odpočinkový půlden[33] s aktivním programem a bez lyžařského nebo snowboardového výcviku.

        (9) Lanovky a vleky se používají jen pro organizovaný výcvik po řádném poučení o všech pravidlech a bezpečnostních předpisech o jízdě na vlecích a lanovkách. Během pobytu na horách je nutné dodržovat pokyny Horské služby a respektovat výstražné značky. Za nepříznivých podmínek (hustá mlha, sněhová bouře, teplota pod mínus 12 oC apod.) se výcvik a horské výlety omezují, popřípadě nekonají.

     (10) Výcvik se provádí v terénu, který odpovídá lyžařské vyspělosti členů družstva. Zvýšená pozornost se věnuje výběru terénu pro začínající lyžaře, zvláště s bezpečným dojezdem.

     (11) Při výletu jedou žáci ve skupině v pravidelných odstupech, které se při snížené viditelnosti zkracují až na dotek. Skupina se řídí pokyny vedoucího přesunu (určuje vedoucí kurzu), který jede v čele. V závěru jede vždy zkušený lyžař. V průběhu akce se pravidelně provádí překontrolování počtu účastníků. Totéž se provádí při jejím zakončení. O trase a časovém plánu výletu musí být informován vedoucí kurzu a odpovědný zástupce ubytovacího zařízení.

     (12) Uvedené zásady se dodržují přiměřeně i při lyžařském výcviku konaném v hodinách tělesné výchovy v místě nebo blízkosti školy.

     (13) Do programu lyžařského kurzu je možno zařadit i výcvik na snowboardu, pokud jsou zároveň dodržována pravidla k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při jízdě na snowboardu. Při organizaci výcviku je nutno dbát na to, aby nedocházelo ke kolizi mezi účastníky obou výcviků.

Čl. 16

Sportovně turistické kurzy

     (1) Před zahájením kurzu jsou účastníci poučeni školou o vhodné výstroji. Při nástupu na kurz je provedena určeným pedagogickým pracovníkem její kontrola. Bez potřebného vybavení nemohou být žáci do kurzu přijati. Zákonní zástupci žáka a zletilý žák předloží před odjezdem prohlášení o tom, že je žák zdravý. Rovněž se doporučuje před zahájením kurzu sjednat pojistnou smlouvu s pojišťovnou. (Jednorázové úrazové připojištění žáků, pojištění pedagogických pracovníků z odpovědnosti za škodu vzniklou při výkonu povolání.)

     (2) Kurzy vedou pedagogičtí pracovníci, kteří odpovídají za činnost instruktorů. Jejich činnost řídí a kontroluje vedoucí kurzu. Zároveň kontrolují dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Žáci se dělí do družstev podle výkonnosti. Družstvo má nejvíce 15 žáků, pokud není zvláštními předpisy a tímto pokynem stanoven pro některé činnosti počet nižší. Družstvo žáků škol a tříd samostatně určených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami tvoří polovina nejvyššího počtu žáků třídy stanoveného zvláštním předpisem.[34] Počet pedagogických pracovníků nesmí být menší než počet družstev. Kurzy s počtem do 30 žáků musí doprovázet tři zletilé osoby, které jsou plně způsobilé k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole, přičemž minimálně jedna osoba musí být pedagogickým pracovníkem.

     (3) Pedagogičtí pracovníci a instruktoři jsou povinni dbát na úroveň pohybové vyspělosti, předchozí výcvik, výkonnost a zdravotní stav žáků. Během kurzu (výletu) přihlížejí k aktuálnímu počasí, zařazují včas a v přiměřené míře přestávky pro odpočinek. O trase a časovém plánu kurzu (výletu) musí být informován vedoucí kurzu, popřípadě odpovědný zástupce ubytovacího zařízení.

     (4) Před zahájením cyklistického kurzu ověří vedoucí kurzu povinné vybavení, technický stav jízdních kol (včetně povinnosti mít ochrannou přilbu) a znalosti žáků o pravidlech silničního provozu,[35] bez jejichž znalosti se žáci nemohou kurzu zúčastnit. V silničním provozu má družstvo maximálně 10 cyklistů, za které odpovídá vedoucí družstva. Trasu přesunu volí vedoucí kurzu s ohledem na výkonnost a zdravotní stav žáků, na stav a frekvenci dopravy na komunikaci atd. Při přesunech v rámci cyklistického kurzu za dopravního provozu musí být na začátku a na konci skupiny zletilá osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole, přičemž minimálně jedna osoba musí být pedagogickým pracovníkem.

     (5) Před zahájením kurzu vodní turistiky zjistí vedoucí kurzu stupeň plavecké vyspělosti žáků. Vedoucí kurzu odpovídá za zhodnocení stavu sjízdnosti trasy. Pedagogický pracovník odpovídá nejvýše za pět kánoí (kajaků) nebo za dvě pramice (rafty). Při obtížnějších podmínkách vedoucí kurzu počet lodí na jednoho pedagoga sníží. Žáci jsou vybaveni při jízdě plovací vestou, při jízdě na divoké vodě nebo obtížně sjízdných propustech plovací vestou a přilbou. Pokud se v průběhu jízdy na divoké vodě podmínky zhorší nebo se zvýší riziko, vedoucí kurzu jízdu přeruší nebo sjíždění ukončí.

     (6) Při horské turistice je pedagogický pracovník povinen seznámit žáky s možným nebezpečím hrozícím v horách. Při horských túrách se musí důsledně respektovat momentální zdravotní stav žáků, aktuální podmínky (zejména povětrnostní), značení a pokyny Horské služby. Před začátkem túry pedagogický pracovník informuje vedoucího kurzu a odpovědného zástupce ubytovacího zařízení o směru, cíli túry a o předpokládaném čase návratu. Pedagogický pracovník hlásí těmto osobám, pokud to situace umožňuje, eventuální zdržení. Na horskou túru doprovázejí družstvo nebo skupinu žáků vždy nejméně dvě zletilé osoby, které jsou plně způsobilé k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole, přičemž minimálně jedna osoba musí být pedagogickým pracovníkem.

     (7) Horolezecký výcvik, včetně základního kurzu, vede pedagogický pracovník, který odpovídá za činnost instruktora - člena Českého horolezeckého svazu při dodržení všech pravidel k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví stanovených horolezeckým svazem.

Čl. 17

Koupání

     Koupání se uskutečňuje pouze na vyhrazených místech, kde není koupání zakázáno.[36] Pedagogický pracovník osobně předem ověří bezpečnost místa pro koupání, přesně vymezí prostor, kde se žáci mohou pohybovat (plavat) a učiní taková opatření, aby měl přehled o počtu koupajících se žáků ve skupině.  Skupina na jednoho pedagogického pracovníka je maximálně 10 žáků. Pro žáky škol a tříd samostatně určených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se tento počet řídí zvláštním předpisem.[37] Po skončení koupání skupiny žáků a v jeho průběhu pedagogický pracovník kontroluje počet žáků.

Čl. 18

Bruslení

     (1) Při bruslení organizovaném školou odpovídá za bezpečnost žáků učitel tělesné výchovy nebo dohled konající pedagog, který posoudí kvalitu plochy a případně i mantinelů. V případě bruslení na přírodním ledě posoudí tloušťku ledu z hlediska nosnosti.

     (2) Žáci bruslící na kolečkových bruslích používají ochranné prostředky zmírňující následky pádů (na kolena, na lokty, rukavice, přilbu).

Čl. 19

Bezpečnost žáků při soutěžích a přehlídkách

     (1) Vysílající školy zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor.[38]

     (2) Po dobu vlastní soutěže přebírá náležitý dohled nad žáky organizátor soutěže. Vyhlašuje počátek a konec soutěže nebo přehlídky a zajišťuje podmínky pro bezpečnou účast žáků poskytnutím případných ochranných prostředků, náležitým vybavením laboratoří, jiných soutěžních míst a současně přihlédne k věku, fyzickému a rozumovému rozvoji žáků.

     (3) U sportovních soutěží, uměleckých soutěží a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak.

Čl. 20

Zahraniční výjezdy

          Školy odpovídají za bezpečnost a ochranu zdraví žáků při zahraničních výjezdech, které organizují v rámci vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech. O konkrétních opatřeních a poučení žáků, případně jejich zákonných zástupců, se pořizuje před uskutečněním výjezdu záznam o poučení podepsaný jeho účastníky. Přiměřeně se použijí ustanovení čl. 15 a 16. Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří předloží písemný souhlas zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka a mají uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu a pojištění léčebných výloh v zahraničí nebo v případě výjezdu do členského státu Evropské unie mají Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo potvrzení tento průkaz nahrazující.[39]

Čl. 21

Úrazy žáků

     (1) Úrazem žáků je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Jedná se tedy zejména o úrazy žáků na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, při koupání, při výuce plavání a lyžařském výcviku, sportovních a turistických kurzech, zahraničních výletech,  při účasti na soutěžích a přehlídkách.

     (2) Úrazem žáků není úraz, který se žákům stane na cestě do školy a zpět, nebo na cestě na místo nebo cestou zpět, jež bylo určeno jako shromaždiště mimo prostory školy při akcích konaných mimo školu.

Čl. 22

Evidence úrazů žáků

     Vedoucí zaměstnanec školy, jemuž byl úraz žáka hlášen, zajistí, aby byly objektivně zjištěny a případně odstraněny příčiny úrazu. [40]

Čl. 23

         Statistické zjišťování školní úrazovosti se provádí podle zvláštních předpisů.[41]

Čl. 24

Odpovědnost za škodu při úrazech žáků

           Školy odpovídají v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy[42] žákům za škodu, která jim vznikla v důsledku úrazu. Způsob a rozsah náhrady škody projedná škola  se zákonnými zástupci žáka nebo se zletilým žákem.

Čl. 25

Sledování úrazovosti žáků

           Informace získané při prošetřování jednotlivých úrazů žáků, při sledování celkové školní úrazovosti a rozborů jejich příčin využívají školy, organizace a orgány, v jejichž působnosti je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, k prohloubení preventivní činnosti, a to v anonymizované podobě.

Kontrolní činnost

Čl. 26

 

     (1) Dodržování podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví žáků kontrolují průběžně vedoucí zaměstnanci školy v rámci své působnosti a plnění úkolů v oblasti prevence rizik.

     (2) Pedagogičtí pracovníci kontrolují a vyžadují dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, jakož i dodržování pokynů žáky.

     (3) Do programu prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při činnostech organizovaných školou nejméně jednou ročně[43] zahrnují školy také kontrolu školních dílen, laboratoří, tělocvičen a tělocvičného nářadí a náčiní, školních hřišť, školních pozemků i dalších pracovišť školy užívaných žáky, včetně jejich vybavení. Pokud se na ně a na jejich vybavení vztahují zvláštní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, například o elektrických, plynových, zdvihacích a tlakových zařízení, provádějí se na nich prostřednictvím osob se zvláštní odbornou způsobilostí odborné kontroly a revize ve lhůtách stanovených těmito předpisy. U tělocvičného nářadí a ostatního náčiní se kromě jeho běžných kontrol v hodinách tělesné výchovy a v rámci prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci provádějí i odborné technické kontroly nejméně jednou za rok, pokud nestanovil výrobce lhůtu kratší. Součástí prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při činnostech organizovaných školou je rovněž kontrola vybavení školy prostředky pro poskytnutí první pomoci, a to jak z hlediska obsahu, tak i lhůt jejich použitelnosti.

Čl. 27

Kontrolu dodržování podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb provádí Česká školní inspekce[44], orgány ochrany veřejného zdraví, popřípadě orgány inspekce práce podle zvláštních právních předpisů.

Čl. 28

Závěrečné ustanovení

Tento pokyn nabývá účinnosti dne 1. ledna 2006

 

JUDr.  Petra Buzková, v.r.
ministryně          

 




[1] ) Pokud jde o pojem „dohled“ (užívaný občanským zákoníkem a zákonem č. 561/2004 Sb.) a pojem „dozor“ (užívaný pracovním řádem), je nutné uvést, že pojem „dohled“ je obecným zákonným pojmem, zatímco pojem „dozor“ je pojmem užívaným pouze v oblasti školství. Z hlediska praktického i právního však v těchto pojmech není žádný rozdíl (Viz právní výklady MŠMT).

[2] ) § 29 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a o změně některých zákonů (školský zákon).

[3] ) § 132 a §132a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

[4] ) Blíže k prevenci sociálně patologických jevů vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

[5] ) § 4 a § 5 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon).

[6] ) § 30 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon).

[7] ) § 22  zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon).

[8] ) § 165 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce),  § 65 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon).

[9] ) § 65 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon).

[10] ) § 149, § 150, § 153 a § 167 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce), nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů.

[11] ) Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolaní, § 66 odst. 6 a § 97 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon).

[12] ) § 9 a 10 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[13] ) § 22 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon).

 

[14] ) § 66 odst. 6 a § 97 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon).

[15] ) § 132 odst. 1, 2 a § 133a zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce), nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky.    

[16] ) § 133 odst. 1 písm. h) zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce).

[17] ) § 134 písm. f) zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce).

[18] ) Vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů.

[19] ) Přiměřeně se užije § 273 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce).

[20] ) Metodický pokyn MŠMT k  prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a  školských zařízení Č.j.: 28 275/2000-22

[21] ) § 415, 422  zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník,  ve znění pozdějších předpisů.

[22] ) Pokud jde o pojem „dohled“ (užívaný občanským zákoníkem a zákonem č. 561/2004 Sb.) a pojem „dozor“ (užívaný pracovním řádem), je nutné uvést, že pojem „dohled“ je obecným zákonným pojmem, zatímco pojem „dozor“ je pojmem užívaným pouze v oblasti školství. Z hlediska praktického i právního však v těchto pojmech není žádný rozdíl (Viz právní výklady MŠMT).

[23] ) § 164 odst. 1 písm. h) zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon).

 

[24]) Například vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

[25]) § 133a, § 134 a 134a zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce).

[26]) § 134 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce), nařízení vlády 178/2001 Sb. a nařízení vlády 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.

[27]) § 273 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce).

[28]) § 6 vyhlášky č. 13/2005 Sb., nařízení vlády č. 689/2004 Sb.,  o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.

[29]) § 12 vyhlášky č. 13/2005 Sb.

[30] ) § 11 vyhlášky č. 73/2005 Sb.

 

[31] ) § 11 vyhlášky č. 73/2005 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb.

[32] ) § 11 zákona č. 258/2000 Sb.

[33] ) § 8 odst. 2 vyhlášky č. 106/2001 Sb.

 

[34] ) § 11 vyhlášky č. 73/2005 Sb.

[35] ) Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[36] ) § 6 zákona č. 258/2000 Sb., vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.

[37] ) § 11 vyhlášky č. 73/2005 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb.

[38])  Vyhláška MŠMT č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání.

[39] ) § 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb.

[40] ) V podrobnostech vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů.

[41] ) § 10 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

[42] ) § 190 a násl., § 206 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce), § 27 nařízení vlády č. 108/1994 Sb.,  kterým se provádí zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 420, 422 zákona č. 40/1964 Sb., (občanský zákoník).

[43]) § 136a odst. 4 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce).

[44]) § 174 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon).

 

Aktuality

 

22.12. od 10:30 kino Radotín, film Bajkeři. Cena 70,-

 

 

 

 

 

 

Zřizovatel: