Krizový plán nabývá platnosti ode dne: 1.9. 2022
Identifikační údaje:
Název školy: Střední odborné učiliště Praha Radotín
Adresa: Pod Klapicí 11/15, 15380, Praha 5 – Radotín
Právní forma: Příspěvková organizace
Ředitel školy: Ing. Bc. Václav Bičovský
IČO: 00638846
Kontakty:
Telefon: 257 899 901
Email: sou@klapice.cz
www stránky: www.klapice.cz
Školní poradenské pracoviště:
Výchovný poradce: Mgr. Kateřina Čepková
Sociální pedagog: Mgr. Martina Moravcová
Krizový plán je zpracován v souladu s metodickými pokyny MŠMT:
• Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (Dokument MŠMT č.j.: 21291/2010 - 28)
• Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních (Dokument č.j.: MŠMT - 22294/2013 -1)
• Metodickým doporučením k bezpečnosti dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních (Dokument č.j.: MŠMT-1981/2015 -1) Shrnuje popisy krizových situací a postupy řešení při jejich výskytu.
Vychází z těchto zákonů:
1. Zákon č. 359/1999 Sb., O sociální a právní ochraně dětí
2. Zákon č. 218/2003 Sb., O odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů
3. Zákon č. 200/1990 Sb., O přestupcích
4. Zákon č. 140/1967 Sb., Trestní zákon
5. Zákon č. 167/1998 Sb., O návykových látkách
Role školy v těchto situacích je pouze preventivní a poradenská, šetření provádí Policie ČR. S krizovým plánem školy je seznámen pedagogický sbor, rodiče i žáci školy.
V rámci prevence sociálně patologických jevů je třeba věnovat zvýšenou pozornost jakýmkoliv změnám v chování či prospěchu, které se u jednotlivce nebo skupiny na škole vyskytnou. Pokud se týká jednotlivce, promluvit si s ním v bezpečném a chráněném prostředí a pokusit se zjistit příčinu změny.
• O zjištěných poznatcích informovat třídního učitele, případně ředitele školy, metodika prevence, výchovného poradce.
• Pokud se změna týká celého kolektivu, přenechat šetření na metodikovi prevence.
• Třídní učitel o zjištěném stavu informuje zákonné zástupce žáků a s ohledem na situaci buď individuálně, nebo prostřednictvím mimořádné rodičovské schůzky, zákonným zástupcům nabídne pomoc při řešení a doporučí poradenské zařízení. Rodiče žáků jsou pravidelně informováni o prospěchu a chování svých dětí a mají možnost kdykoliv žádat vysvětlení a objasnění hodnocení nebo postupů řešení. Mají možnost se kdykoliv obrátit na ředitele školy a žádat přešetření situace.
OBSAH KRIZOVÉHO PLÁNU:
2. PODEZŘELÉ LÁTKA, PODEZŘENÍ NA UŽITÍ OMAMNÉ LÁTKY ŽÁKEM
3. ŠIKANA, EXTRÉMNÍ PROJEVY AGRESE, NÁSILÍ A KYBERŠIKANA
6. EXTREMISMUS, RASISMUS, XENOFOBIE, ANTISEMITISMUS
7. SEBEPOŠKOZOVÁNÍ, PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY
9. RIZIKOVÉ SEXUÁLNÍHO CHOVÁNÍ
11. SYNDROM TÝRANÉHO DÍTĚTE – CAN
12. DALŠÍ LEGISLATIVA PRO PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ
Ke vstupu do budovy je využíván pouze hlavní vchod. Další vchody jsou řádně zajištěny proti vstupu neoprávněných osob, zároveň jsou však bez omezení použitelné v případě nutnosti úniku – únikový východ. Neoprávněnému vniknutí do objektu školy je předcházeno kontrolou každé cizí osoby provozním zaměstnancem konajícím službu ve vrátnici. Provozní zaměstnanec identifikuje cizí osobu a vyžaduje po ní informace o důvodu návštěvy. Mimořádná událost může vzniknout činností uvnitř organizace nebo může být oznámena z vnějších zdrojů.
Interní
V případě vzniku jakékoli mimořádné události (zpravidla požár, výbuch, úraz, vniknutí nepovolané osoby apod.) je zaměstnanec, který ji zjistí, povinen bez zbytečného odkladu toto oznámit řediteli organizace nebo nejvýše postavenému zaměstnanci, který je přítomen.
Externí
V případě přijetí informace z vnějšího zdroje je povinnost osoby zprávu předat oprávněné osobě. Příjem takových zpráv je zpravidla telefonicky, písemně či e-mailem. Pokud se jedná o zprávu anonymní, provede osoba, která ji vyslechla či přečetla, bez zbytečného odkladu přenos informace vedoucímu zaměstnanci. Současně se o příjmu takové zprávy provede písemný záznam s údaji, kdy byla přijata, kdo ji podával, v kolik hodin byla přijata a tento záznam bude uchován pro další řízení. Záznam se provede na jakýkoli papír, není předepsán žádný tiskopis. Jde pouze o záznam o přijetí, aby v pozdějším řízení nedocházelo ke zveličování apod.
Ředitel nebo nejvýše postavený zaměstnanec na základě vlastního uvážení informuje složky IZS a řídí se jejich pokyny.
Ředitel přijme okamžité rozhodnutí a prostřednictvím technických prostředků, nebo jiným způsobem, sdělí vzniklou situaci dalším zaměstnancům a osobám zdržujícím se v objektu a je-li nutné, nařídí evakuaci objektu. Evakuace se vyhlásí zprávou na mobilní telefony třídním učitelům. Pokud by došlo k poruše bude zveřejněna pověřenými osobami nebo prostřednictvím interní telefonní ústředny, popřípadě mobilními telefony. Obsahem hlášení nadřízenému orgánu je především:
datum
hodina
místo vzniku mimořádné události
dále: druh, charakter vzniklé mimořádné události, dosud zjištěné následky mimořádné události, počty zraněných, mrtvých či pohřešovaných dětí a zaměstnanců a potřebná již přijatá opatření.
Evakuace osob při vzniku mimořádné události
Vlastní evakuace se řídí pokyny Krizového plánu školy a Požárního evakuačního plánu, popřípadě dle jiné interní a zveřejněné informace. Evakuované osoby se shromažďují na místě určeném v požárním evakuačním plánu. Pokud by došlo k ohrožení vodou apod., budou osoby shromážděny na místě, kde se nepředpokládá dosah vody. Záchranné práce při vzniku mimořádné události. Vzhledem k tomu, že jsme školským zařízením, je prvotním úkolem zajistit bezpečnost žáků, popřípadě osob se sníženou schopností pohybu nebo orientace. Z tohoto důvodu není ze strany zaměstnanců prováděn žádný úkon směřujících k záchranným pracím. Vše směřuje k evakuaci a zajištění bezpečnosti svěřených osob. Je-li to možné, provádí dospělá osoba prvotní zásah, to ale za předpokladu, že nemá v péči svěřené osoby, nebo tyto
nepředala jinému zaměstnanci, který evakuaci dokončí a doprovodí skupinu na místo určené ke shromáždění. Vlastní organizaci záchranných prací organizačně zajišťuje ředitel školy, který spolupracuje s jednotkami IZS.
Příprava k sebeochraně a vzájemné pomoci při mimořádné události
Zaměstnanci jsou seznamováni s pokyny pro chování při mimořádných událostech. Tyto informace jsou součástí pravidelného školení o BOZP a PO. Žákům jsou informace předávány průběžně v rámci výuky a sledování aktuálních událostí. Tématiku zařazují vyučující do jednotlivých předmětů učebního plánu.
Možné případy mimořádných událostí:
1. Vniknutí cizí osoby či osob do areálu školy
Ke vstupu do budovy je využíván pouze hlavní vchod. Neoprávněnému vniknutí do objektu školy je předcházeno kontrolou každé cizí osoby provozním zaměstnancem konajícím službu ve vrátnici. Provozní zaměstnanec identifikuje cizí osobu a vyžaduje po ní informace o důvodu návštěvy. Vstup do školní budovy je povolen výhradně zaměstnancům, žákům školy, jejich zákonným zástupcům. Cizím osobám je vstup do školy umožněn pouze za trvalého doprovodu zaměstnance školy a po ohlášení účelu návštěvy a jména navštívené osoby.
Způsob zabezpečení školy: Škola je zabezpečena vstupní vrátnicí, kamerovým systémem a zamykacím systémem JABLOTRON.
Aktivní útočník
Aktivním útočníkem se označuje osoba, která z různých důvodů má potřebu ublížit lidem ve svém okolí. Jeho útok přichází nečekaně a je většinou velmi brutální.
Poznatky a zkušenosti získané z dosud známých útoků:
• akce je naplánovaná
• cílem je zabít nebo zranit co nejvíce lidí v krátkém čase
• místem útoku bývá prostor s velkou hustotou lidí
• výběr obětí je náhodný
• různí útočníci volí různé druhy zbraní
• útok trvá cca 15 minut
• útočník se obvykle nechce dostat do střetu s policií
Reakce v případě útoku
• uteč! dostaň se z dosahu útočníka, je nutné myslet na ochranu zdraví a života
• zamkni se! (zabarikáduj, znemožni nebo zkomplikuj vstup)
• vypni techniku v učebně (pc, dataprojektory) ticho je důležité
• zapni tichý režim mobilů (přístroj nevypínej)
• varuj ostatní (mobil)
• volej tísňovou linku 158, oznam, kde jsi a co se děje
• zkus zklidnit ostatní v místnosti
• nereaguj na osoby za dveřmi (možná lest)
• vyčkej příchodu policie, dbej jejich pokynů, nepleť se do cesty
• braň se – v případě, že jsi učinil všechny výše popsané kroky a útoční se k tobě přesto dostal - udělej vše pro svou ochranu.
2. Teroristický čin – anonymní oznámení o uložení bomby
Pokud bude oznámení o uložení bomby sděleno formou telefonátu, je třeba zapsat znění o umístění a druhu výbušniny. Pokud bude oznámení o uložení bomby sděleno formou písemnosti či elektronickou formou, písemnost uschováme k dalšímu šetření.
Postup:
• nahlásit událost na linku IZS 112 nebo HZS – 150 nebo Policie ČR – 158
• pokud je bomba v prostorách školy, kde se pohybují osoby, dochází k okamžité evakuaci -
• evakuace bude provedena stejným způsobem jako při požáru – požární evakuační plán
• podezřelého předmětu se nedotýkat
• dodržovat pokyny bezpečnostních složek
3. Teroristický čin – obdržení podezřelé zásilky
Jak poznat podezřelou zásilku:
• neočekávaná zásilka od neznámého odesilatele
• výhružný text na zásilce
• zapáchající zásilka
• zásilka, u které po otevření zjistíme, že obsahuje prášek nebo podezřelý předmět
Postup:
• s podezřelou zásilkou netřepat ani nevyprazdňovat její obsah
• opustit místnost, umýt se vodou a mýdlem a událost ohlásit na linku HZS – 150 nebo na linku
• policie ČR – 158
• před zavoláním na tísňovou linku, je třeba zvážit skutečnosti, které vedou k názoru, že se jedná o podezřelou zásilku
4. Únik nebezpečných látek při dopravní nehodě nebo technických havárií
Každý zaměstnanec, který zpozoruje havárií s únikem nebezpečných látek, je povinen neprodleně nahlásit toto zjištění na ohlašovně, pověřenému zaměstnanci, nebo na linku HZS 150. Pokud havárií s únikem nebezpečných látek zpozoruje žák, nahlásí událost nejbližšímu zaměstnanci školy, který zajistí ohlášení na ohlašovně nebo řediteli školy nebo na linku HZS – 150.
Hlavní zásady:
• nepřibližovat se k místu havárie
• provést ukrytí dle pokynů
• uzavřít a utěsnit dveře, okna a jiné otvory
• vypnout ventilaci
• sledovat informace v rozhlase, televizi a místním rozhlase
• budovu školy opustit jen na pokyn
V případě radiační havárie navíc:
• připravit si prostředky improvizované ochrany – ochrana dýchacích cest – vodou navlhčené roušky (kapesník, ručník apod.), ochrana hlavy – čepice, klobouk, šála tak, aby vlasy byly úplně zakryty a zvolená pokrývka chránila též čelo, uši a krk, povrch těla chránit kombinézou, kalhotami, pláštěm nebo pláštěnkou, ochrana rukou – rukavicemi, igelitovým sáčkem, nebo omotat kusem látky, nohy chránit vysokými botami
• připravit si evakuační zavazadlo
• jodové přípravky (tablety) a prostředky individuální ochrany převzít a
• použít až na základě veřejné výzvy
5. Sesuvy půdy, atmosférické poruchy, zemětřesení
Hlavní zásady:
• sledovat aktuální informace o počasí
• zjistit rozsah havárie
• poskytnutí 1. pomoci
• evakuace z ohroženého místa, dodržovat pokyny záchranářů
6. Náplň praktického cvičení
• prohlídka protipožárních prostředků ve škole – umístění hydrantů, hasicích přístrojů
• únikové východy, cvičný požární poplach, pravidelná cvičná evakuace školy
• činnost učitele, žáků a požární hlídky při vzniku požáru ve škole
• obsah a použití evakuačního zavazadla
• prostředky improvizované ochrany osob
• praktické chování v úkrytu (sklepní prostory)
• praktické chování v případě havárie s únikem nebezpečných látek
• poskytování první pomoci (obsah a použití lékárničky, odsun ošetřených)
2. PODEZŘELÁ LÁTKA, PODEZŘENÍ NA UŽITÍ OMAMNÉ LÁTKY ŽÁKEM
Doporučené postupy:
1. Vytvořit podmínky pro předcházení výskytu případů užívání návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně všech školních akcí i mimoškolní činnosti.
2. Zajistit bezpečnost a ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně veškerých školních akcí.
3. Školním řádem školy a vnitřním řádem školského zařízení (dále jen „školní řád“) jasně vymezit zákaz užívání návykových látek ve škole, jejich nošení do školy.
4. Poskytovat žákům a zákonným zástupcům nezbytné informace nutné k zajištění jejich ochrany před tímto jevem.
5. Poskytovat žákům věcné a pravdivé informace o návykových látkách formou, která je přiměřená jejich rozumovému a osobnostnímu vývoji.
6. Působit na žáky v oblasti primární prevence užívání návykových látek.
7. Do veškerých poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví zakotvit informace o nebezpečnosti užívání návykových látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami.
8. Poskytovat žákům, kteří mají s užíváním návykových látek problémy, jakož i jejich zákonným zástupcům, informace o pomáhajících institucích a možnostech řešení situace.
9. Při řešení případů souvisejících s užíváním návykových látek nebo distribucí OPL je třeba spolupracovat s dalšími zainteresovanými institucemi – Policie ČR, orgány sociálně-právní ochrany dětí, školská poradenská zařízení apod.
10. V případech, které stanoví zákon, plnit ohlašovací povinnost směrem k orgánům činným v trestním řízení, orgánům sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností a zákonným zástupcům žáka.
A) Tabákové výrobky
Ve vnitřních i vnějších prostorách školy je zakázáno žákům kouřit. Prostor školy je označen viditelným textem doplněným grafickou značkou zákazu kouření. Takto jsou označeny vnitřní i vnější prostory.
Doporučené postupy:
Konzumace tabákových výrobků ve škole
1. V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci tabákových výrobků v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.
2. Tabákový výrobek je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.
3. Pedagogický pracovník dále postupuje podle školního řádu školy: o události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka, (zejména odkud, od koho má tabákový výrobek), který založí školní metodik prevence do své agendy.
4. V případě porušení zákazu kouření informuje třídní učitel zákonného zástupce nezletilého žáka.
5. V závažných případech (zejména s ohledem na věk nebo chování dítěte) a jestliže se jednání opakuje, vyrozumí škola orgán sociálně – právní ochrany obce s rozšířenou působností. Škola může od orgánu sociálně – právní ochrany obce vyžadovat pomoc.
6. Porušení zákazu kouření je hrubým porušením Školního řádu.
B) Alkohol
Prodej nebo podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let je v ČR zakázáno. Zakázáno je rovněž osobám mladším 18 let alkohol nabízet, anebo je v konzumaci alkoholu podporovat.
1. Školním řádem škola stanoví zákaz užívání alkoholu v prostorách školy v době školního vyučování i na všech akcích školou pořádaných.
2. Podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let může být trestným činem nebo přestupkem.
Doporučené postupy:
Konzumace alkoholu ve škole
1. V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci alkoholu v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.
2. Alkohol je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.
3. Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.
4. V případě, kdy je žák pod vlivem alkoholu do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.
5. Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy: O události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka (zejména odkud, od koho má alkohol), který založí školní výchovný proadce/metodik prevence do své agendy a vyrozumí vedení školy.
6. V případě, že žák požil alkohol vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.
7. Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně – právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně – právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností vyžadovat pomoc.
8. Jestliže se situace opakuje, splní škola oznamovací povinnost k orgánu sociálně – právní ochrany dítěte. Oznamovacím místem je příslušný odbor obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte.
9. V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola potřebné informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.
10. Porušení zákazu konzumace alkoholu je hrubým porušením Školního řádu. Za nebezpečné a protiprávní jednání je rovněž považováno navádění jiných žáků k užívání alkoholických nápojů.
11. V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost alkoholu (dechová zkouška), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce s orientačním testováním žáka na přítomnost alkoholu. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením žáka.
12. Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem alkoholu, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.
Nález alkoholu ve škole
Doporučené postupy:
1. V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy alkohol, postupují takto:
a) Tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění jeho chemické struktury.
b) O nálezu ihned uvědomí vedení školy.
c) Nalezenou tekutinu uloží u vedení školy pro případ usvědčujícího důkazu.
d) Zpracují stručný záznam o události.
2. V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka alkohol, postupují takto:
a) Zabavenou tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.
b) O nálezu ihned uvědomí vedení školy.
c) O nálezu sepíší stručný záznam, s vyjádřením žáka, u kterého byl alkohol nalezen, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byl alkohol nalezen (nebo který jej odevzdal). V případě, že podepsat odmítá uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen ředitel školy nebo jeho zástupce. Zápis záznamu založí školní výchovný poradce/metodik prevence do své agendy.
d) O nálezu vyrozumí zákonného zástupce žáka, a v případě, že se jedná o opakovaný nález u téhož žáka, i orgán sociálně-právní ochrany dítěte, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností.
e) V případě podezření, že alkohol obsahuje i jiné příměsi a byl nalezen u žáka, který se jím intoxikoval, předají zajištěnou tekutinu přivolanému lékaři.
C) Omamné a psychotropní látky
Zakázána je výroba, distribuce, přechovávání, šíření i propagace omamných a psychotropních látek, a to bez ohledu na věk žáka a prostředí, ve kterém by k tomu docházelo. Zakázáno je rovněž navádění k užívání těchto látek.
Školním řádem škola stanovuje zákaz užívání OPL a jejich distribuci a přechovávání.
Současně stanovuje zákaz vstupu do školy pod jejich vlivem. Školním řádem stanovuje rovněž tyto sankce za porušení zákazu: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy a snížený stupeň v chování. Porušení zákazu bude vždy projednáváno na pedagogické radě za účelem hodnocení klasifikace chování žáka.
Ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů páchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, se sám vystavuje trestnímu stíhání. Překazit takový čin lze tím, že ho včas oznámí orgánům Policie ČR nebo státnímu zástupci.
Konzumace OPL ve škole
Doporučené postupy:
1. V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci OPL v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.
2. Návykovou látku je třeba žákovi odebrat a zajistit ji, aby nemohl v konzumaci pokračovat.
3. Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.
4. V případě, kdy je žák pod vlivem OPL do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.
5. Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy. Především ihned zajistí vyjádření žáka a vyrozumí vedení školy.
6. V případě, že žák požil OPL, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.
7. V případě, že žák není schopný dbát pokynů zaměstnanců školy, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.
8. Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně – právní ochrany obce vyžadovat pomoc.
9. Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval OPL ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky (dbát pokynů pracovníků školy).
10. Současně splní oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte. Oznamovacím místem je příslušný odbor obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte.
11. V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.
12. Z konzumace OPL ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem.
Nicméně je nutné rozlišovat distributora od uživatele. Uživatel je nebezpečný pouze sobě, distributor všem. Distribuce je trestným činem, užívání OPL je porušením školního řádu.
13. Navádění jiných žáků k užívání návykových látek je považováno rovněž za nebezpečné a protiprávní jednání.
14. Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem OPL, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.
Distribuce OPL ve škole
1. Distribuce OPL je v České republice považována za protiprávní jednání. Je proto zakázána a může být kvalifikována jako trestný čin. Množství, které žák distribuuje, není nijak rozhodující.
2. Přechovávání OPL je také vždy protiprávním jednáním. Množství, které u sebe žák v danou chvíli má, je rozhodující pro to, aby toto protiprávní jednání bylo blíže specifikováno buď jako přestupek nebo v případě množství většího než malého jako
trestný čin, ale toto množství nemusí mít žádný vliv na kázeňský postih, který je stanovený školním řádem.
3. Jestliže má pracovník školy důvodné podezření, že ve škole došlo k distribuci OPL, musí o této skutečnosti škola vždy vyrozumět místně příslušné oddělení Policie ČR, protože se jedná o podezření ze spáchání trestného činu.
4. Jestliže se tohoto jednání dopustila osoba mladší 18 let nebo bylo namířeno proti osobě mladší 18 let, vyrozumí škola také zákonného zástupce a orgán sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností.
5. Pokud v rámci tohoto podezření zajistí pracovníci školy nějakou látku, postupují způsobem popsaným níže.
Nález OPL ve škole
Doporučené postupy:
A) V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto:
1. Látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.
2. O nálezu ihned uvědomí vedení školy.
3. Za přítomnosti dalšího pracovníka školy vloží látku do obálky, napíší datum, čas a místo nálezu. Obálku přelepí, opatří razítkem školy a svým podpisem a uschovají ji do školního trezoru.
4. O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky.
B) V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto:
1. Zabavenou látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.
2. O nálezu ihned uvědomí vedení školy.
3. O nálezu sepíší stručný záznam s vyjádřením žáka, u kterého byla látka nalezena, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byla látka nalezena (nebo který látku odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen ředitel školy nebo jeho zástupce.
4. O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky a informuje zákonného zástupce žáka.
5. V případě, že je látka nalezena u žáka, který se jí intoxikoval, předají látku zajištěnou výše uvedeným postupem, přivolanému lékaři. Může to usnadnit léčbu, neboť u řady jedů jsou známy protijedy. Další postup nutný k identifikaci látky pak zajistí Policie ČR.
C) V případě, kdy pracovníci školy mají podezření, že některý z žáků má nějakou OPL u sebe, postupují takto:
1. Jedná se o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, a proto řešení této situace spadá do kompetence Policie ČR.
2. Bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultují s ní další postup a informují zákonného zástupce žáka.
3. Žáka izolují od ostatních a do příjezdu Policie ČR je nutné mít ho pod dohledem. U žáka v žádném případě neprovádějí osobní prohlídku nebo prohlídku jeho věcí.
Všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat návykové látky, ve škole s nimi manipulovat. To neplatí pro případy, kdy osoba užívá návykové látky v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven zdravotnickým zařízením.
3. ŠIKANA, EXTRÉMNÍ PROJEVY AGRESE, NÁSILÍ A KYBERŠIKANA
Situaci řeší intervenční tým.
Složení: ředitel nebo zástupce, třídní učitel, výchovný poradce, popř. externí pracovník.
A) Šikana a extrémní projevy agrese, násilí
Doporučené postupy:
Vyšetření počáteční šikany a extrémní agrese
Je třeba zjistit:
1. Kdo je oběť?
2. Kdo je agresor?
3. Kdy a kde k šikaně dochází?
4. Jakou formou?
5. Jak dlouho a jak často to trvá?
6. Proč ubližovali?
7. Rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili a s oběťmi.
8. Nalezení vhodných svědků.
9. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoli však konfrontace obětí a agresorů).
10. Zajištění ochrany obětem.
11. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi.
•Informace učitelskému sboru
1. Ředitel, zástupce svolá mimořádnou schůzi.
2. Seznámení učitelů s okolnostmi vzniku a vyšetřování případu.
3. Návrh na způsob práce s klimatem třídy.
4. Vyhotovení zápisu s domluveným postupem (např. monitoring chování, zvýšený dozor, programy na zlepšování soc. vztahů ve skupině apod.)
•Individuální schůzky s rodiči aktérů případu (agresorů, obětí)
1. Jednání s rodiči obětí a agresorů odděleně.
2. Přítomen je třídní učitel, školní metodik prevence, výchovný poradce, případně další osoby.
3. Rodiče jsou seznámeni s případem a opatřením, která škola přijme.
4. Obě strany podepíší zápis z jednání.
5. Dohoda s rodiči o vzájemném informování (např. zprávy z vyšetření apod.).
•Třídnická hodina pro žáky
1. Žáci jsou informováni o rizicích agresivního chování a o výchovných opatřeních školy.
2. Třídní učitele ostatních tříd využijí diskusi, informují o možnostech pomoci pro oběti a svědky šikany.
•Mimořádná třídní schůzka
1. Rodiče jsou informováni o situaci, průběhu vyšetřování a opatřeních pro zamezení dalších potíží.
2. Učitel má vždy na mysli ochranu oběti (nesděluje informace, které by ji mohly dále poškodit), přítomné seznámí s příznaky šikany a kontakty na odborné instituce.
3. Schůzce může být přítomen odborník.
4. Schůzky mohou proběhnout ve třídě, kde šikana vznikla, nebo také ve třídách, kde mohou nastat podobné potíže.
B) Kyberšikana
Doporučené postupy:
Kyberšikana se děje na půdě školy během vyučování
1. Vyrozumět vedení školy, školního metodika prevence a ostatní členy ŠPP, kteří si rozdělí role v řešení kyberšikany.
2. Zajistit ochranu oběti – oběti doporučit, aby:
a. Neodpovídala – nekomunikovala s útočníkem, nesnažila se ho žádným způsobem odradit od jeho počínání, nevyhrožovala, nemstila se. Cílem útočníka je vyvolat v oběti reakci, ať už je jakákoli.
b. Blokovala útočníka – zamezila útočníkovi přístup k účtu nebo telefonnímu číslu a je-li to v dané situaci možné, i k nástroji či službě, pomocí které své útoky realizuje (kontaktovat poskytovatele služby).
c. Ukládala důkazy (screenshoty) – svěřila se blízké osobě, pro uchování důkazů oslovila někoho, kdo má vyšší IT gramotnost, kontaktovala školu a specializované instituce (PPP, policii, SVP, intervenční služby specializující se na řešení kyberšikany, psychology apod.), ukládala SMS zprávy, e-mailové zprávy, zprávy z chatu, www stránky...)
d. Mluvila o tom, co se jí děje.
3. Zajistit dostupné důkazy s podporou IT kolegy
4. Důkladně vyšetřit a žádat odbornou pomoc – vyšetřit všechny souvislosti se zjištěným incidentem. Zajistit si podporu a pomoc externího pracovníka (IT expert, PPP, policie...).
5. Kontaktovat a spolupracovat s Facebookem, Instagramem, nebo jakýmkoli jiným webovým prostředím, kde ke kyberšikaně došlo.
6. Opatření – zvolit takové opatření a řešení, které je odpovídající závažnosti prohřešku a důsledkům, které agresor způsobil.
7. Informovat a poučit rodiče – informovat rodiče oběti i rodiče kyberagresora. Postup a zásady sdělování informací jsou stejné jako u „klasické šikany“ (např. NE konfrontace oběti a agresora). Poučit rodiče o tom, koho mohou (je vhodné) kontaktovat (Policie ČR, OSPOD, PPP, právní zástupce atd.). Některé případy kyberšikany nespadají do kompetence školy.
8. Žádat konečný verdikt a informace – při zapojení a následně celém prošetření případu trvat na konečném stanovisku všech zainteresovaných institucí (PČR...) a dalších subjektů (rodiče).
9. Postihy – při postizích agresorů postupovat v souladu se školním řádem.
10. Informovat zasažené žáky o výsledcích šetření ve škole a udělených trestech. Pokud má učitel jistotu, že byl spáchán trestný čin, má ze zákona povinnost obrátit se na orgány činné v trestním řízení, pokud má podezření, zákon určuje školskému zařízení za povinnost nahlásit tuto skutečnost obecnímu úřadu, tedy sociálnímu pracovníkovi z orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). V případě, že se rodiče odmítají spolupracovat se školou a odmítají se zúčastňovat výchovných komisí, je škola opět oprávněna vyrozumět OSPOD.
C) Kyberšikana se neděje na půdě školy
Škola nemůže udělovat kázeňské tresty, popř. snížené známky z chování za činnost, která se nestala během vyučování. To ovšem neznamená, že by škola neměla kyberšikanu řešit alespoň v následujících základních bodech:
Doporučit rodičům oběti, aby se v případě kyberšikany svého dítěte obrátili na Policii ČR, popř. podali žalobu k soudu.
Informovat (se souhlasem zákonného zástupce žáka nezletilého) zasažené žáky o postupu při řešení kyberšikany. Sdělit jim, že škola trestat v tomto případě nemůže, a proto byl případ předán policii/soudu. Děti potřebují vědět, že za každé nepřiměřené chování přijde trest.
Krádeže, zejména mobilních telefonů, a ničení školního majetku, jsou nejčastějšími formami protiprávního jednáním, se kterými se lze v prostředí škol setkat.
Doporučené postupy:
Jak postupovat preventivně proti krádežím
Krádeže jsou protiprávním jednáním a jakmile se škola o takovém jednání dozví, bude tuto skutečnost hlásit orgánům činným v trestním řízení, nebo doporučí poškozenému (jeho zákonnému zástupci), aby se na tyto orgány obrátil. Nošení cenných věcí (zejména věcí malých rozměrů) do školy je rizikové, může dojít k jejich ztrátě nebo odcizení. Škola žákům doporučuje cenné věci, které nesouvisí s vyučováním a vzděláváním nechávat doma, případně je mohou odkládat na místa k tomu určená. Pokud takové místo žáci nemají stanoveno, platí pro ně zákaz odkládání těchto věcí. I v případě, že bude žákům doporučeno nenosit do školy věci nesouvisející s vyučováním, nelze se odpovědnosti za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech jednostranně zprostit a za klenoty, peníze a jiné cennosti se odpovídá do výše stanovené občanským zákoníkem; pokud budou věci převzaty do úschovy, hradí se škoda bez omezení. Pedagogové vedou žáky k tomu, aby dokázali protiprávní jednání rozpoznat, byli všímaví vůči svému okolí a v případě, kdy budou svědky takového jednání, ohlásili věc pedagogickému pracovníkovi školy.
Jak postupovat při nahlášení krádeže žákem
O události pořídit záznam na základě výpovědi poškozeného. Věc předat orgánům činným v trestním řízení (ohlásit na místní nebo obvodní oddělení Policie ČR), nebo poučit poškozeného žáka (jeho zákonného zástupce), že má tuto možnost. V případě, že je znám pachatel, je třeba nahlásit věc orgánu sociálně-právní ochrany (byl-li pachatel mladší 18 let) a současně věc předat orgánům činným v trestním řízení.
Jak postupovat preventivně proti vandalismu
Každý je odpovědný za škody, které svým jednáním způsobil, a proto po něm bude škola požadovat náhradu, jestliže škodu způsobil úmyslně nebo z nedbalosti. V poučeních o bezpečnosti a ochraně zdraví je třeba se problematice vzniklých škod věnovat a žáky opakovaně upozorňovat na jednání, které k poškození majetku vede a jak se takovému jednání vyhnout.
Jak postupovat při vzniku škody
Jakmile vznikne škoda na školním majetku, je třeba o celé záležitosti vyhotovit záznam a pokusit se odhalit viníka. V případě, že viníka škola zná, může na něm (jeho zákonném zástupci) vymáhat náhradu škody. V případě, že nedojde mezi zákonnými zástupci nezletilého dítěte a školou k dohodě o náhradu škody, může škola vymáhat náhradu soudní cestou.
Žáci jsou povinni řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat (§ 22 zákona č. 561/2004 Sb., Školský zákon). Rodiče jsou na začátku každého školního roku informováni o způsobu uvolňování a omlouvání žáků (MŠMT č. j. 10194/2002-14)
Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví).U prokázaného záškoláctví je nutné žáka bezprostředně postihnout a ihned prokazatelným způsobem vyrozumět zákonného zástupce žáka. V rámci prevence a ochrany před sociálně patologickými jevy škola též postupuje dle platných předpisů a směrnic a učiní další nezbytná opatření včetně zaslání hlášení příslušným úřadům.
Za záškoláctví je považována neomluvená absence žáka. Jedná se o přestupek, kterým žák úmyslně zanedbává školní docházku. Je chápáno jako porušení školního řádu, současně jde o porušení školského zákona. Záškoláctví je nejvýraznější formou odporu dítěte ke škole. Školní docházku eviduje třídní učitel a v případě podezření na záškoláctví
se obrací na zákonného zástupce nezletilého žáka, nebo může požádat o spolupráci věcně příslušný správní orgán.
Rozlišujeme několik kategorií záškoláctví:
• pravé záškoláctví – žák školu nenavštěvuje, ale rodiče si myslí, že do školy chodí
• záškoláctví s vědomím rodičů
• záškoláctví s klamáním rodičů – děti dokážou přesvědčit své rodiče o zdravotních či jiných potížích, rodiče absenci omlouvají
• útěky ze školy – v některých případech žák opouští školu během vyučování, v jiných pouze třídu na několik hodin a pohybuje se po budově školy
• odmítání školy – výskyt školní fobie či deprese u žáků
Záškoláctví bývá často nepřiměřenou formou řešení konfliktních situací v rodině, ve škole či ve výchovných institucích, přičemž k němu mají sklon zejména děti, které se subjektivně cítí neúspěšné, nezařazené ve skupině nebo prožívají úzkost a strach v prostředí, ve kterém se pohybují. U každého podezření o výskytu daného jevu musí být vždy informován ředit el školy. V případě závažných forem záškoláctví třídní učitel dále spolupracuje s výchovným poradcem, metodikem prevence, pedagogicko-psychologickým poradenstvím, oddělením sociálně právní ochrany dětí, Policií České republiky.
Základní pravidla primární prevence
Prostřednictvím školního vzdělávacího programu je třeba posilovat u žáků kladný vztah ke škole, vzdělání, svým spolužákům a učitelům, nabízet pozitivní vzory chování a posilovat zdravé klima školy. Žáky a rodiče je třeba důsledně seznámit se školním řádem. O neomluvené i zvýšené omluvené nepřítomnosti žáků informuje třídní učitel výchovného poradce. Neomluvenou nepřítomnost řeší škola individuálně podle situace žáka. Dále se zákonným zástupcem žáka třídní učitel formou pohovoru. O pohovoru provede zápis, do něhož uvede způsob nápravy dohodnutý se zákonným zástupcem. Zákonný zástupce zápis podepíše a obdrží kopii. Pokud má žák více neomluvených hodin je svolána školní výchovná komisi (třídní učitel, výchovný poradce, zákonní zástupci žáka, žák, případně další). O průběhu a závěrech jednání se provede zápis, který zúčastnění podepíší. Neúčast nebo odmítnutí podpisu zákonnými zástupci se v zápise zaznamenávají. V případě, že neomluvená nepřítomnost žáka přesáhne 32hodin postupuje dle Školního řádu.
Doporučené postupy:
Se řídí Školním řádem, SOU Praha – Radotín: Zásady omlouvání nepřítomnosti.
6. EXTREMISMUS, RASISMUS, XENOFOBIE, ANTISEMITISMUS
• Extremismus – porušování či zneuznávání základních etických, právních a jiných společenských standardů, zejména ve spojení s verbální nebo fyzikou agresivitou, násilím nebo hrozbou násilí. Je motivován zejména rasovou, národnostní, náboženskou či sociální nenávistí.
• Rasismus dělí společenské skupiny podle rasového klíče.
• Xenofobní chování je takové, které na základě subjektivně stanovených prvků cizosti (jinakosti) vyvolává obavy ze subjektů, které jsou jako cizí pojímány a v krajních případech může vést k jejich poškozování.
• Antisemitské jednání poškozuje objekt židovského charakteru.
Mezi rizikové chování žáků patří:
• verbální a fyzické napadání spolužáků, zaměstnanců kvůli jejich politickému či náboženskému přesvědčení anebo rasovému, národnostnímu, etnickému či třídnímu původu
• agitace ve prospěch extremistických hnutí na půdě školy a snaha o získání nových stoupenců mezi vrstevníky
• zanedbávání školních povinností kvůli volnočasovým extremistickým aktivitám mimo školu
Základní pravidla primární prevence
Žákům je třeba zprostředkovávat demokratické hodnoty a principy lidských práv a tolerance. Také s nimi hovoříme o extremismu a o negativech spojených s minulostí a současností extremismu, rasismu, xenofobie a antisemitismu a možnostech sankcí za projevy extremismu a souvisejících jevů.
Doporučené postupy:
1. Je třeba zjistit hloubku extremistického přesvědčení u jednotlivců, případně vazby na extremistickou skupinu mimo školu. Zároveň je třeba zjistit rozšíření uvedených postojů v kolektivu, třídě, škole.
2. Je třeba okamžitě a razantně vystoupit proti projevům intolerance mezi žáky.
3. V případě zjištění hlouběji zakotvených postojů (opakované verbální či vizuální projevy s možným extremistickým podtextem, účast žáka v extremistické partě, užití násilí s extremistickým podtextem) informujeme rodiče a nabídneme jim spolupráci.
4. V případě závažných projevů (především násilných) informujeme Policii České republiky (podezření na promyšlenou a extremisticky, rasisticky, xenofobně nebo antisemitsky motivovanou činnost a na takto motivované vážnější formy násilí).
5. Ve výuce se zaměříme na výuku této problematiky, pozveme experty k diskusi se žáky.
7. SEBEPOŠKOZOVÁNÍ, PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY
Jedná se o komplexní autoagresivní chování, které lze nejlépe chápat jako nezralou odpověď na akutní anebo chronický stres, nezvladatelné emoce či myšlenkové pochody. Za patologické sebepoškozování se obecně nepovažuje poranění, které je v dané kultuře tolerované (např. piercing a tetováž), či začlenění do skupiny vrstevníků nebo demonstrace vlastní hodnoty mezi nimi (snaha být „cool“ a „in“). Mezi způsoby sebepoškozování patří: řezání, pálení kůže, škrábání, píchání jehlou, rozrušování hojících se ran, kousání, údery, nárazy, tahání vlasů a kůže...
Nejčastějším místem poškození však bývají ruce, zápěstí a stehna. Z psychologického hlediska lidé, kteří se poškozují, často:
• trpí chronickou úzkostí
• mají sklon k podrážděnosti
• sami sebe nemají rádi, sami sebe znehodnocují
• mívají intenzivní agresivní pocity, které výrazně odsuzují a často potlačují nebo obracejí proti sobě
• mívají sklon jednat v souladu se svou momentální náladou
• bývají depresivní a mívají sebevražedné a sebedestruktivní sklony
• cítí se slabí, bezmocní
• Motivem sebepoškozování bývá nejčastěji:
• snaha zmírnit vnitřní napětí, snaha uniknout z nesnesitelné situace nebo neúnosného duševního stavu, snaha odstranit pocity viny, studu, dosažení pocitu očištění, odpoutání pozornosti od jiných problémů
• znovuprožití traumatu ve snaze o jeho zpracování
• dosažení poranění, která jsou viditelná a léčitelná na rozdíl od těch neviditelných duševních.
Mezi poruchy příjmu potravy řadíme především mentální anorexii a bulimii. Ty představují ve svých projevech mezní polohy jídelního chování od život ohrožujícího omezování příjmu potravy až po přejídání spojené se zvracením nebo jinou nevhodnou kompenzací energetického příjmu. Pro obě poruchy je příznačný nadměrný strach z tloušťky, nespokojenost s tělem a nadměrná snaha o dosažení štíhlosti a její udržení.
Základní principy primární prevence
Pokud pedagog zjistí příznaky sebepoškozování, situaci konzultuje s výchovným poradcem či metodikem prevence. V případě nutnosti je dále navázána spolupráce s rodiči žáka, pediatrem či psychopediatrem, eventuálně je osloven orgán sociálně – právní ochrany dítěte. Pedagogický pracovník není terapeut.
Doporučené postupy:
1. V případě přímého rizika závažného ublížení či ohrožení života škola kontaktuje psychiatrické oddělení či kliniku spádové nemocnice i nedobrovolně – cílem je zabránit vážnému poškození zdraví žáka!
2. Pokud žák není aktuálně ohrožen závažným sebezraněním, jsou osloveni zákonní zástupci žáka a jsou jim předány kontakty na dostupné psychiatrické či psychologické ambulance či krizová centra, která mohou dále pomoci situaci řešit. Je třeba snažit se navázat systematickou dlouhodobou spolupráci mezi rodinou a školou.
3. V případě poruch příjmu potravy je vhodné vyrozumět nejen rodiče, ale také pediatra, a to vždy, když dítě výrazněji zhubne, opakovaně bylo přistiženo, že zvrací (stačí informace od vrstevníků). Rodiče je vhodné informovat, i když dítě nechodí do školní jídelny.
4. Dítě a rodinu je třeba motivovat k návštěvě specialisty (psychiatrické a psychologické ambulance, krizová centra, linky důvěry).
5. Jsou stanoveny jasné hranice a pravidla chování žáka na půdě školy.
Jedná se o závislost na tzv. virtuálních drogách. Mezi ně patří zejména:
• počítačové hry
• sociální sítě
• internetové služby (např. různé formy chatu)
• virální videa
• mobilní telefony
• televize aj.
Rizika spojená s netolismem je možné rozdělit na:
1. Tělesná rizika
Časté bolesti pohybového aparátů – bolest šíje, ramen, bederní páteře, drobných kloubů, zápěstí atd. Se sedavým způsobem života mohou být spojeny další problémy, např. obezita, cukrovka a srdeční onemocnění. Popisovány jsou také případy epilepsie, větší tendence riskovat, která zvyšuje riziko úrazů. Časté jsou bolesti očí, dále pak pálení a slzení očí, výskyt tiků, skvrny před očima a potíže při zaostřování při přenášení pohledu z blízkého na vzdálený cíl či naopak.
2. Psychologická a sociální rizika
Nadužívání počítače významně zasahuje do organizace času a projevuje se například nepravidelností v jídle nebo nedostatkem spánku. Zhoršují se mezilidské vztahy v rodině, riziko závislostního chování. Zatěžování nervového systému vede k poruchám paměti a komunikačních schopností. Předpokládá se také větší sklon k agresivitě, rvačkám, šikanování,
nepřátelskému nebo podezíravému ladění. Problematickým se také může stát odtržení od reality. Pro netolismus je charakteristický pozvolný, plíživý a neuvědomělý vznik, neostrá hranice mezi vyžíváním, používáním, problémovým užíváním a závislostí. Charakteristický je růst jednoho programu (způsobu chování) na úkor druhých do té míry, že je schopen vyřadit životně důležité programy. Pro pochopení podstaty netolismu je třeba uvědomit si, jaké potřeby dítěte či dospělého hraní on-line her vlastně uspokojuje.
K příznakům netolismu patří:
• méně vykonané práce
• pocit prázdnoty, když není člověk u počítače
• ztráta kontroly nad časem stráveným u počítače
• brzké vstávání k počítači nebo ponocování u počítače
• rostoucí nervozita a neklid, když člověk delší dobu nemůže hrát
• přemýšlení o počítači, když ho člověk zrovna nepoužívá
• kradení peněz na nákup her
• stále více a více času potřebného k uspokojení ze hry
• zkreslování, zatajování informací o své závislosti
• hraní kvůli úniku od osobních problémů
• narušené vztahy s rodinou
• zanedbávání učení
• opouštění dřívějších zájmů a přátel
• zhoršující se školní výsledky
Zásadní pro možnost poskytnutí pomoci je vytvoření důvěryhodného vztahu mezi školou a rodiči /zákonnými zástupci dítěte. Je možné spolupracovat také s pedagogicko-psychologickou poradnou, střediskem výchovné péče, odbornými zdravotnickými zařízeními či nestátními organizacemi orientovanými na danou problematiku.
Doporučené postupy:
Základem prevence je kvalifikované pozorování pedagoga, které může poukázat na více typů rizikového chování.
Určitými znaky může být např.:
• narušení vztahů
• zhoršení prospěchu (žákovi nezbývá čas na učení)
• únava (hraje dlouho do noci)
• ztráta kamarádů (vymění je za virtuální)
• nervozita
• náhlé změny v chování
• zvýšení agresivity (spojené především s nemožností být on-line)
Učitel by měl dokázat vzbudit důvěru a nabídnout adekvátní pomoc. Tou může být především zprostředkování kontaktů na odborná zařízení a podpora žáka při řešení obtížných situací (pedagogicko-psychologické poradny, středisko výchovné péče, nestátní organizace zabývající se prevencí netolismu). Legislativní rámec vztahující se konkrétně k netolismu neexistuje.
9. RIZIKOVÉHO SEXUÁLNÍHO CHOVÁNÍ
Rizikové sexuální chování může negativně ovlivňovat jedince, který se ho dopouští, či se ho nějakým způsobem dotýká, a to jak v čase, kdy se odehrává, tak i v budoucnosti. Následně se může projevit ve vývoji psychiky (např. posun hodnot), v psychologicko-sexuologické oblasti (např. preference patologických sexuálních aktivit), ve zdravotní (např. pohlavně přenosné nemoci) a sociální oblasti (např. navazování neadekvátních sociálních vazeb). K rizikovému sexuálnímu chování patří např. předčasný začátek pohlavního života, vysoká frekvence pohlavních styků, náhodné známosti, či prostituční chování. Dítě může být buď aktivním konatelem rizikového sexuálního chování, nebo jeho obětí.
Za sexuální rizikové chování je považován soubor projevů chování doprovázejících sexuální aktivity a vykazujících prokazatelný nárůst zdravotních, sociálních a dalších typů rizik. Může se jednat o chování v populaci běžné (např. nechráněný pohlavní styk při náhodné známosti). Patří sem také různé nové fenomény přinášející riziko i jiných než pouze zdravotních dopadů, jako je například zveřejňování intimních fotografií na internetu či jejich zasílání mobilním telefonem, eventuálně nahrávání na video se zvýšeným rizikem zneužití takového materiálu. V oblasti primární prevence je třeba především vytvářet zdravé postoje, které následně ovlivňují chování jedinců (případně i změnu postojů) a to ještě dříve, než k sexuálnímu rizikovému chování skutečně dojde.
Mezi základní principy prevence rizikového sexuálního chování patří:
• preventivní programy přizpůsobit věku a vzdělání cílové skupiny
• předávat informace o způsobech ochrany před nemocemi
• informovat o tom, co je sexuální zneužívání a rizikové sexuální chování
• upozorňovat na práva dítěte a důstojnost člověka
• podporovat tvorbu zdravých postojů k vlastnímu tělu, vztahům a sexuálnímu chování
• minimalizovat projevy nesnášenlivosti, předsudky apod. v oblasti vztahů sex u a sexuální orientace zabezpečit lepší spolupráci školy a rodiny
• propojit zdravotní, sociální a výchovné intervence
Existují tři základní ukazatele, kdy lze sexuální chování pokládat za škodlivé a kdy by měl učitel zasáhnout:
1. pokud ho dítě neprovádí v soukromí
2. pokud vznikne podezření, že při něm nějak zraňuje sebe nebo někoho dalšího
3. pokud se ze sexuálního chování stane nutkavé chování
Je dobré, pokud je možná spolupráce s rodiči. V tomto případě lze, podle závažnosti, řešit vzniklou situaci buď na půdě školy, nebo zprostředkovat kontakt rodičů se specializovaným pracovištěm, které nabízí psychologické terapeutické a poradenské služby. Rizikové sexuální chování upravuje Trestní zákoník, zákon č. 40/2009 Sb. Základní pravidla primární prevence. Nejdůležitějším prvkem primární prevence je VZTAH. Učitel by měl a priori pracovat na vytváření dobrého vztahu s každým dítětem jednotlivě. Součástí účinné prevence má být také včasné poučení dítěte, na koho se může obrátit v případě nouze nebo ohrožení (policie, učitel, zdravotník atd.). V případě potřeby je možné předat zákonným zástupcům kontakty (pediatrie, gynekologie, urologie, sexuologie). Učitel by měl o částech lidského těla týkajících se pohlavních orgánů mluvit bez zvláštního emočního náboje. Dítě by mělo být informováno o všem, co ho zajímá, důležitou však zůstává forma sdělní. Pokud se učitel necítí zcela jist či nedokáže odpovědět na nějakou otázku dítěte, je důležité dát dítěti najevo, že jeho otázku slyší, že neubírá na jejím významu, jenomže neumí přesně odpovědět. Zároveň by měl mít v záloze někoho, na koho může dítě odkázat.
Doporučené postupy:
• Zjištění sociálního klimatu ve třídě – popis, včasná intervence, besedy aj.
• Učitel si může všímat i tělesných změn u dítěte viditelných pouhým okem. Pokud by v této oblasti učitel shledal něco podezřelého nebo něco, co se mu zná mimo normu, měl by na to upozornit rodiče a nabídnou jim návštěvu odborníka (pediatr, sexuolog, gynekolog, androlog či urolog).
• Pedagog by si měl být vědom, že je potřeba brát vážně každé sdělení dítěte, a nepodceňovat je. Učiteli rovněž nepřísluší posuzovat pravdivost oznámení či tvrzení dítěte. To přísluší až soudu, resp. soudnímu znalci. Dospělý je povinen chránit a prosazovat nejlepší zájem dítěte. Zjištěné násilí páchané na dítěti (i sexuální) je povinen ohlásit Orgánů sociálně-právní ochrany dítěte (OSPOD) nebo Policii České republiky.
Domácí násilí řadíme mezi typy rizikového chování, které mohou ohrozit zdravý vývoj žáků a mít nepřímé dopady do chování žáků. Má negativní vliv na harmonický vývoj dětí a mladistvých zejména v oblasti emocionální, vztahové, může ohrozit i zdravý tělesný vývoj. Domácí násilí je netypickou formou rizikového chování pro školní prostředí, navíc
je složité ho přesně identifikovat a správně vyhodnotit míru a potřebu podpory z vnějšího prostředí. Násilí, které se odehrává v rodině, se může projevovat v chování žáka a může být jedním z důvodů dalších forem rizikového chování (např. záškoláctví, zneužívání návykových látek, sebepoškozování, násilné chování aj.) Domácí násilí představuje obvykle fyzické, psychické, nebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, k němuž dochází skrytě v soukromí.
Zařadit sem také můžeme ekonomické zneužívání a sociální násilí/izolaci. Je typické, že se intenzita násilného chování v průběhu času stupňuje.
Klíčové charakteristiky:
• je opakované
• je neveřejné
• eskaluje
• role oběti a agresora jsou jasně rozdělené, nezaměňují se
• zneužívání moci a kontroly ze strany agresora, která v oběti vzbuzuje strach
• pachatel bývá násilný většinou jen ke své oběti
• pachatel považuje svoje chování za ospravedlnitelné
• k domácímu násilí dochází v cyklech
• chování oběti je zaměřeno na zajištění přežití
Ve všech formách domácího násilí může dítě figurovat jako oběť i jako svědek. Děti jsou za svědky domácího násilí považovány, pokud vidí či slyší násilné projevy, vidí důsledky násilí. Přítomnost dítěte u domácího násilí považuje WHO za psychické týrání dítěte.
Povinnosti a omezení školy:
Škola nemůže být tím, kdo primárně zasahuje do řešení situace v rodině. Není úlohou pedagoga usuzovat na domácí násilí na základě svých pocitů, vyvozovat je chování a projevů dítěte. Pedagog je však povinen jednat v okamžiku, kdy se mu například dítě svěří či pokud zaznamená dlouhodobé nezpochybnitelné známky násilí páchaném na dítěti.
Pokud se ukáže, že je dítě obětí domácího násilí, které splňuje skutkovou podstatu trestného činu, je zaměstnanec školy povinen tuto skutečnost oznámit Policii ČR a OSPOD.
Základní pravidla primární prevence
Primární nespecifická prevence spočívá v posilování sebevědomí dítěte, schopnosti říci „ne“, podpoře funkčních sociálních vztahů aj. V rámci prevence by se škola měla zaměřit zejména na rozvoj schopnosti řešit konfliktní situace nenásilným a bezpečným způsobem. Děti by měly mít informace o nebezpečných situacích, kdo jim a jak může pomoci v případě ohrožení.
Primární prevence specifická spočívá zejména v seznámení dětí s jejich právy a povinnostmi, a to adekvátně jejich věku.
Děti by měly být seznámeny zejména s tím, že:
• domácí násilí má různé formy
• násilné chování v rodině není omluvitelné • za násilí může ten, kde jej koná, protože si sám volí, jak se bude chovat
• každý má právo rozhodovat o sobě samém
• na koho se v rámci školy mohou obrátit se svými starostmi (školní psycholog, výchovný poradce, metodik prevence, třídní učitel, ten, komu dítě důvěřuje)
• jak říci NE
• jak vypadají zdravé a nezdravé vztahy
• proč si někdo nechá násilí líbit a nedokáže říci „Stop“
• jak zvládat vztek
Působení na děti, které se s domácím násilím setkaly, ať již ve formě obětí či svědků náleží odborníkům, nikoliv škole.
Doporučené postupy:
Pokud se dítě samo svěří učiteli, měl by mu učitel projevit důvěru, nebagatelizovat jeho sdělení, neobviňovat jej ze lži a podpořit jej. Měl by jej informovat o tom, že se na domácí násilí vztahuje ohlašovací povinnost a on musí jednat v souladu s ní. Když se dítě pedagogovi svěří, je dobré klást dítěti otevřené otázky, které umožňují, aby dítě svými slovy popsalo, co
se stalo:
• Řekni mi, co se stalo...
• Co se stalo potom?
• Kde jsi přišel/a k této modřině?
Rolí učitele je zprostředkovat dítěti potřebné informace a přizvat k řešení situace odborníky, kteří se dané problematice systematicky věnují. Pokud se na pedagoga obrátí rodič – oběť domácího násilí, měl by jej pedagog odkázat na další odborníky, kteří se této problematice systematicky věnují (intervenční centra, azylová centra, dětská krizová centra).
11. SYNDROM TÝRANÉHO DÍTĚTE – CAN
Jedná se o jakoukoliv formu týrání, zneužívání a zanedbávání dětí, která je pro naši společnost nepřijatelná. Dítě nejčastěji poškozují jeho rodiče a další členové rodiny.
Změny v chování dítěte:
• celková stísněnost a nezájem o dění kolem
• zvýšená opatrnost v kontaktu s dospělými
• úzkost a vyděšené reakce v přítomnosti konkrétních dospělých osob
• zvýšená citová dráždivost a agresivní projevy na sebemenší podněty
• váhání s odchodem domů po vyučování
• sebepoškozování
• útěky z domova
Nejčastější známky na těle dítěte:
• opakovaná zranění včetně zlomenin
• modřiny a otoky
• otisky různých předmětů a rukou na těle
• stopy po opaření nebo popálení cigaretou
Některé známky zanedbávání:
• trvalý hlad, podvýživa
• chudá slovní zásoba
• špatná hygiena
• nedostatek dohledu – dítě je večer doma samo, venku pobývá dlouho do tmy...
• vyčerpanost
• vyhození z domova
Některé projevy zanedbávaného dítěte:
• má chudé nebo velmi špatné vztahy s rodiči
• touží po citu a pozornosti jakéhokoliv dospělého
• je neobvykle unavené až apatické, někdy naopak nezvládnutelné
• všechno jí hladově a hltavě
• chodí za školu nebo do ní chodí pozdě, má potíže s učením
• zdráhá se odcházet domů
Základní pravidla primární prevence
V rámci všeobecné prevence je třeba zařadit tuto problematiku do výuky. Je třeba žáky informovat o:
• dětských právech
• hranicích, které by neměl ani rodič překročit
• co dělat, pokud se dítě setká s prvními projevy týrání, zneužívání či zanedbávání
• tzv. tabu zónách na těle dítěte
• na koho se obrátit
• V případě zjištění syndromu CAN učitel nepostupuje sám, dle závažnosti informuje pediatra, OSPOD, místní oddělení Policie České republiky, či dalšími odborníky. Pokud má učitel jistotu, že byl spáchán trestný čin, má ze zákona povinnost obrátit se na orgány činné v trestním řízení, pokud má podezření, zákon určuje školskému zařízení za povinnost nahlásit tuto skutečnost na OSPOD. Pomoci informovat mohou také intervenční centra, linky důvěry.
Doporučené postupy:
1. Důležitá je všímavost pedagoga, zda dítě nese nějaké stopy týrání. Jde o změny chování žáka či o fyzické známky vypovídající o násilném zacházení s dítětem.
2. Pedagog by se měl vždy pokusit navázat s žákem osobní kontakt. Rozhovor s dítětem nemusí vést pouze třídní učitel, ale i jakýkoliv jiný zaměstnanec školy, kterému žák důvěřuje. Vystoupení týraného dítěte z anonymity je to nejtěžší, co po něm můžeme chtít!
3. Další informace je možné získat od spolužáků či sourozenců.
4. Ve většině případů je vhodné oslovit rodiče, kteří by měli okomentovat to, jak si vysvětlují problémy, které učitel u dítěte vypozoroval. Můžeme tak i zjistit, že skutečnou příčinou žákova neobvyklého chování je něco jiného než domácí týrání.
5. Pokud dítě samo přizná, že je týráno, nebo si tuto informaci učitel jinak potvrdí, je vhodné kontaktovat odborníky a kontaktovat OSPOD, případně místní oddělení Policie České republiky.
Sexuální zneužívání
Je každé nepřiměřené vystavení dítěte sexuálnímu činu nebo chování, které vede k uspokojování potřeb zneuživatele. Pohlavní zneužívání je závažným trestným činem (§242 zákona č. 140/1961 Sb. Trestního zákona).
Dítě je obětí sexuálního zneužívání
1. Pokud se dítě svěří s touto informací, informujeme jen nejnutnější okruh osob, pokud se zneužívání dopouští rodič, neinformujeme ho.
2. S dítětem komunikujeme, avšak nevyšetřujeme – toto přísluší psychologovi a policii.
3. Je třeba dítěti sdělit, že skutečnost je nutné ohlásit na policii.
4. Případ oznámíme a předáme Policii ČR.
Dítě je obětí sexuálního napadení
1. Jestliže se dítě stalo obětí napadení cestou do školy a útočníkem je neznámá osoba, potom urychleně vše oznámíme policii, rodičům a orgánu sociálně právní ochrany dítěte.
2. Dítě neopouštíme až do příchodu rodičů.
12. DALŠÍ LEGISLATIVA K PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ
Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů – zabývá se problematikou dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných (ve vztahu k primární prevenci zejména oblast sociálního znevýhodnění)
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník; ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 250/2016 Sb., zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 251/2016 Sb. zákon o některých přestupcích
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí; ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy
a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů; ve znění pozdějších předpisů
Zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník, v aktuálním znění
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, v aktuálním znění
Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2019–2027
Integrovaný záchranný systém: 112
Policie ČR: 158
Městská policie: 156
Záchranná služba: 155
Hasičský záchranný sbor: 150
Dětské krizové centrum, o. s. (nonstop)
V Zápolí 1250/21
141 00 Praha 4 - Michle
E- mail: problem@ditekrize.cz
tel./fax: 241 480 511, 241 483 853, mobil: 777 664 672
Linka bezpečí
Ústavní 95
181 00 Praha -Bohnice
www.linkabezpeci.cz
Tel: 116 111 - zdarma pro děti, mládež a studující do 26 let
E- mail: pomoc@linkabezpeci.cz
Rodičovská linka
www.rodicovskalinka.cz,
Tel: 606 021 021
E-mail: pomoc@rodicovskalinka.cz,
Jednotka specializované péče pro PPP PK VKN (Ke Karlovu 11, Praha 2, tel:224965353)
Dětská psychiatrická klinika (V úvalu 84/1, Praha 5, tel:224433400)
Krizové centrum RIAPS (Chelčického 39, Praha 3, tel:222580697)
Linky bezpečí – přehled linek bezpečí a důvěry na www.psychoportal.cz/linky-duvery/
Síť organizace STOB (redukce váhy – programy pro rodiny)
Fórum zdravé výživy: www.fzv.cz
S tímto dokumentem budou seznámeni všichni zaměstnanci školy a bude přístupný i na webových stránkách školy. Krizový plán bude doplňován či obměňován v případě výskytu nebo zvýšení určitého rizikového chování na škole.
V Praze dne 1.9.2022.
Ing. Bc. Václav Bičovský
ředitel školy